Alexandr Mitrofanov: Lakmusový papírek Ukrajina

Ze senátní debaty by si dokázal i pozorovatel zvenčí odvodit proč. Ukrajina je pro mnohé obyvatele i pro jejich politické zástupce jako kamínek v botě. Otravuje, ale nelze ho vyhodit, protože nás někdo někam pořád žene. V tomto případě se „někdo“ v očích této části populace rovná Evropská unie. Rádi ji nemají, na otevřený odpor se nezmohou, tak se vybíjejí na slabších kusech.

Ukrajina v jejich očích slabá je. A je nedůvěryhodná. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který návrh dohody uváděl, je z ČSSD. Za jeho stranu mluvil v debatě – po vylíčení všech problémů, které řeší zmíněná východoevropská země – pozitivně jen František Bublan. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach básnil jako od bazénku.

Čtěte také

Například vypustil z úst větu: „Musím říci, že se někdy musím usmát, když zaznívá od některých i mých tady kolegů, či oponentů z jiných politických stran, jak na Ukrajině válčí Rusové. To je podobné, jako kdybychom se divili v období Československa, že u Košic jsou Slováci.“

Pak opakovaně hlásal, že byl „u představitelů Ukrajiny vyvoláván dojem, že by mohli do EU, případně do NATO vstoupit třeba příští týden“. Toto překrucování už Zaorálek nevydržel: „Rozhodně vám garantuji, že jim dneska nikdo nic neslibuje. Když tady zaznělo, že členství v EU je dneska vzdálená, daleká věc, tak to je to, co od nás slyší stejně... Ukrajina má brzy na to uvažovat o členství, ať v NATO nebo v EU. Nabízíme dohodu o přidružení.“

Zdeněk Škromach|foto: Marián Vojtek

Ministr, s přihlédnutím ke kupeckým počtům, na které se u nás slyší nejlépe, kladl důraz na to, že finanční pomoc Ukrajině bude pod kontrolou a že může znamenat příležitost pro rozsáhlé české projekty.

Podporu dostal od řady senátorů ODS. Petr Bratský zdůvodnil své ano pro dohodu slovy, že legitimní ukrajinská vláda má mít o co se opřít, aby ukázala, že již něco dokázala, a aby mohla činit některé kroky, které mohou být do budoucna i pro nás příjemné.

Čtěte také

Veronika Vrecionová vyjádřila přání, aby železná opona byla co nejdále od našich hranic a abychom udělali vše pro to, aby Ukrajina spadala do evropské civilizace.

Tomáš Grulich prohlásil: „Už jsme stáli jednou v historii na tomto rozhraní mezi rokem 1945 a 1948, stavěli jsme mosty mezi východem a západem, až jsme na východě skončili. Já si nepřeji, abychom stáli zase někde mezi a nevěděli, kam se přidat. Jednoznačně chci, abychom se přidali na západní část.“

Tomáš Grulich mluvil především o Českých školách bez hranic|foto: Miloš Turek

Senát nakonec dal souhlas k ratifikaci dohody. Ze 67 senátorů pro hlasovalo 52, proti 3, zdrželo se 12. Nesouhlas zajistil klub SPO+KSČM+Severočech hlasy Jaroslava Doubravy, Václava Homolky a Jana Veleby, který byl v debatě aktivní a projevoval se tak, jak ho všichni známe.

Ukrajina se tak stala v Senátu lakmusovým papírkem vztahu k dění doma i ve světě. Jako ostatně v celé společnosti.

Autor je komentátorem deníku Právo.