Alexandr Mitrofanov: Povolební šachy - samá neznámá

23. únor 2017

Jen dva politici rezolutně říkají, že by s Andrejem Babišem jako mladší koaliční partneři po sněmovních volbách do vlády nešli. Bohuslav Sobotka to tvrdí, ale takový Jiří Zimola Babiše chválí. Miroslav Kalousek za TOP 09 spolupráci s ANO vyloučil.

Petru Gazdíkovi by se pozice pod Babišem nezamlouvala. Ale STAN a KDU-ČSL jsou odhodlány vytvořit volební koalici. A Pavel Bělobrádek jen opakuje, že koalice se vytvářejí až po volbách. ODS se jednoznačným vyjádřením vyhýbá.

Sobotka odmítá sloužit pod Babišem ve vládě proto, že se miliardář coby premiér neumí vcítit do situace voličů ČSSD, když pro něj 52 miliónů korun nejsou žádné peníze. A také proto, že podle Sobotky ve sněmovních volbách půjde i o zachování normálního liberálně demokratického systému v zemi. V tom se blíží Kalouskovu postoji.

Předseda TOP 09 vidí nadcházející volby jako křižovatku, na které voliči rozhodnou, zda chtějí odsunout Česko na poruštěný Východ, kde vládnou oligarchové s vazbami na komunistické tajné služby a kapitálem nejasného původu, anebo zda ho chtějí na Západě. Topce se ovšem nedostává voličů a zároveň značné množství příznivců sociální demokracie situaci takto neposuzuje, protože v těchto pojmech nepřemýšlí.

Sobotka navíc stejně rezolutně jako vládní podřízenost Babišovi vylučuje vládní spolupráci s pravicí. Jako důvod uvádí neslučitelnost programů. Jedinou výjimku by šéf ČSSD udělal v případě absolutní ekonomické krize. Sobotkova vize je buď vláda levostředová nebo pravostředová – a proevropská. Jinými slovy sociální demokracie jako starší partner – a k ní vlastně kdo?

Zalahodit voličskému uchu

Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš.

Podle Sobotkovy rétoriky by to mohla být v případě levostředové vlády KSČM plus někdo další. Jenže kdo půjde do holportu s komunisty? A pravostředová by mohla být spolupráce ČSSD a KDU-STAN. Ale současné volební preference by takovou vládu neumožnily.

Je to zatím samá neznámá. Joachim Gauck v závěrečném prezidentském projevu řekl: „Rozhodující dělící linie v naší demokracii neprobíhá mezi starousedlíky a novými občany, ani mezi křesťany, muslimy, židy nebo ateisty. Probíhá mezi demokraty a nedemokraty.“ Jeden Gauck, vybraný parlamentem, si dovolí být moudrý. Politici závislí na voličích se obvykle přizpůsobí.

Včetně předsedy ČSSD Sobotky, který napsal: „Se zdaněním bank jsme se trefili, potrefené husy mohutně kejhají: pravice, miliardář Andrej Babiš a banky. Už se těším až představíme progresi!“ Občan Sobotka takto humpolácky neuvažuje. Ale necítí se jako řadový občan. Je politik, musí polechtat ego kmenových voličů.

Stejně tak jeho věta: „Nemyslím si, že je tu prostředí, aby po volbách vznikla čistě levicová vláda (míněno s KSČM.- pozn. aut.), ale může tu vzniknout proevropská vláda, která bude respektovat sociální smír,“ postrádá reálný smysl. Komunisté z definice nejsou proevropští, jsou proruští a pročínští. Proč to tedy vypouští z úst? Rozluštění nabízí sám: „Právě o levicové voliče teď bojujeme s ANO nejvíc.“ Má to pouze zalahodit voličskému uchu.

Autor je komentátorem deníku Právo.

autoři: ami , Alexandr Mitrofanov
Spustit audio