Alexandr Mitrofanov: Prvosignální jeseteři

Stodolarovku držel na fotografii zveřejněné jeho stranou tak blízko hlavy, že mě napadlo nevhodné přirovnání: Hrál na housle v hospodě a dostal honorář na čelo. Bylo to ale jinak. Ministr přispěl sta dolary na výzkum amyotrofické laterální sklerózy. Patrně v rámci akce Ice Bucket Challenge, kde se lidé po celém světě polévají ledovou vodou a přispívají peněžitými dary. Foto, jak na Chovance padá voda s ledem, přiloženo ovšem nebylo.

Jeseter s ministrem v náruči, tedy omlouvám se, obráceně – i když ryba byla tak obrovská, že by se to klidně mohlo prohodit – se objevil na stránkách bulváru. Čtenářům tak bylo sděleno, že vnitrácký ministr není žádný suchar, ale docela prima chlapík. Zrovna tento kontingent nebude prohlížet Chovancovu webovou stránku, kde se to hemží fotkami z oficialit. Ale kdyby tam zavítal, může si říct: Jo, i pracovitý je!

Čtěte také

Proč se tyto aktivity, na nichž je zřetelný rukopis PR agentury, v Chovancově portfoliu vůbec objevují? Protože psychologické mechanismy, které zaručují úspěch sňatkových podvodníků, nikdo nezrušil. Takhle je popisuje magazín pro ženy Ona Dnes: „Někteří jsou velmi atraktivní a dovedou to dobře prodat. Jiní se žádným zvláštním půvabem nevyznačují, ale umějí mluvit a budí soucit. Něco však mají všichni společné: znalost řeči těla, umění vcítit se do oběti a rozpoznat její potřeby.“

Aby bylo jasno: ministra Milana Chovance zde probírám jen jako vhodný příklad, jak se v politice pracuje s PR a marketingem. Není tím ani v nejmenším míněno, že by byl sňatkovým podvodníkem. Usiluje ale zřetelně – a legitimně – o politické funkce.

Milan Chovanec|foto: Filip Jandourek

V ČSSD se říká, že bude na jarním sjezdu kandidovat na prvního místopředsedu. Výhledově by z něj mohl být i předseda, bude-li úspěšný, a následně by nemohla být vyloučena ani premiérská funkce.

Jakého politika preferují lidé v té části politického spektra, v níž se Chovanec pohybuje – a možná většina voličů vůbec? Pracovitého? Ano. S pevnou rukou? Ano. S pevnými morálními zásadami? Tady se hodí hláška z Lasici a Satinského: Áno, aj. Koženého? Ne. Lidového chlápka, který se umí odvázat? Rozhodně víc než upjatého, byť poctivého úředníka, který nepózuje se stodolarovkami a neobjímá jesetery. Případně stromy.

Kdybych byl posluchač, položil bych autorovi v této chvíli otázku: Proč se věnuje tak odtažitému tématu, když se v naší blízkosti dějí dramatické až tragické události? Právě proto. Ve zlomových chvílích mají osudy zemí v rukou vrcholní politici. Velká řada lidí je volí podle obratně vzbuzených prvosignálních sympatií. Pak můžeme v dramatické chvíli s hrůzou zjistit, že fatální vliv na naše životy má nějaká hladová štika.

Autor je komentátorem deníku Právo.