Alexandr Mitrofanov: Vyhlídky české Sacharovovy třídy
Na jedné z těchto akcí jsem byl. Tu druhou jsem jen sledoval přes počítač online. Kdybych tam chtěl být přítomen fyzicky, musel bych obdržet vízum, nastoupit do letadla, vystoupit v Šeremetěvu a pak se přenést na Sacharovovu třídu. A to na Štědrý den roku 2011.
Tehdy se v Moskvě shromáždilo na 120 000 lidí nespokojených s politikou Vladimira Putina. Atmosféra byla převážně karnevalová. Většinou přišli lidé, kteří si vlastní prací vybojovali sociální postavení a důstojnost a cítili se chováním mocenských špiček pobouřeni. Zároveň šlo o takzvanou kreativní třídu. Odpovídaly tomu nesčíslné vtipné plakáty, kresby, rýmované slogany, sváteční ovzduší, které přísluší setkání lidí, kteří si rozumějí nikoli v negaci, ale v tvoření.
Kdyby příště přišlo ještě víc demonstrujících, mohly by se naplnit nejhorší obavy kremelských obyvatel. Rozjaření pořadatelé ale na závěr oznámili, že se nová demonstrace svolá za nějaké dva měsíce. A s pocitem dobře vykonané práce se rozjeli na dovolenou do zahraničí.
Dnes je část tehdejších protestujících v emigraci, někdo v domácím vězení, jiní v base natvrdo. Další se stáhli do svých kuchyní, kde si podle zvyku ještě ze sovětských dob po vypnutí ulhané televize sdělují své výhrady k moci.
Akce, na které jsem byl já, se konala 17. listopadu 2014 na pražské Národní. Některé shody se Sacharovovou třídou byly zjevné. Nálada lidí se převážně skládala z pocitu vlastní důstojnosti, tvůrčího přístupu k dění a hněvu vyvolaného chováním prezidenta. I vtipné plakáty prozrazovaly příbuznost s mentalitou lidí v Moskvě skoro před třemi roky. Stejná městská střední třída.
Co způsobilo, že ruští kreativci jsou dnes v hlubokém útlumu? Neschopnost pořadatelů protestů zhmotnit svůj hněv do podoby srozumitelné i pro zbytek společnosti. Jejich vnitrodruhové rozmíšky. Neuvěřitelný tlak režimní mediální propagandy. A uplatnění represe proti každému, kdo se postavil Kremlu.
Tady podoba s Českem končí. Máme jiný vývoj. Po excesech s házením vajíček a dalších předmětů lze naopak zaznamenat snahu začít diskutovat, kdo bude kandidátem této části společnosti v dalších prezidentských volbách. A nemůže to být osoba, která opět rozděluje. Musí být přijatelná i pro dnešní nerozhodnuté, kteří se do protestů proti Zemanovi nezapojují.
Masová propaganda na ruský způsob se zatím neobjevuje. Část médií je sice v rukou prezidentova taktického spojence Andreje Babiše, ale je dost alternativních zdrojů. A represe proti odpůrcům prezidenta se zatím smrskly na fyzické napadení člověka, který chtěl na mítinku zemanovců poukázat, že senátor Jan Veleba veřejně lže o skupině Pussy Riot.
Je tu naděje, že se dobereme k řešení našich problémů civilizovanější cestou, než jakou nastolil Kreml. Pokud ne, je tu stále mnoho lidí, kteří si pamatují, kam se za normalizace schovávali před nepříjemnou realitou. Nikoli do kuchyní jako v Rusku, ale na chaty. Doba přitom pokročila a už se to slovo může číst a chápat nejen česky, nýbrž také anglicky.
Autor je komentátorem deníku Právo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.