Daniel Veselý: Je Daeš po pádu Palmýry u konce s dechem?
Dobytí starobylého syrského města Palmýra Asadovými vojenskými silami, jimž asistovalo ruské letectvo, z rukou džihádistů Daeš představuje další letošní triumf znovuzrozené syrské armády. Ta byla před vstupem Ruska do syrského konfliktu 30. září minulého roku de facto na kolenou.
Přestože Moskva nedávno oznámila, že ze syrského válečného kotle stahuje většinu svých vojenských sil, její úloha v syrské válce zdaleka nekončí. Ruské bombardování pozic džihádistů v Palmýře, o niž Asadův režim přišel před deseti měsíci, hrálo prim i při osvobozování tohoto kulturního centra antického světa, které se zároveň stalo symbolem kulturního barbarství Daeš.
Asadův režim přišel o Palmýru proto, že jeho vojska byla jednoduše vytížena v jiných částech země. Syrský prezident se snažil ubránit Damašek, Homs, Hamá, Latákiji a západní Aleppo, kde žije 70 procent všech Syřanů. Oproti tomu Palmýra, která se nachází v poušti mimo hlavní populační centra, neměla pro režim tak velký strategický význam, jak píše znalec blízkovýchodního dění Juan Cole.
Stojí za to si připomenout, že Daeš obsadil Palmýru i kvůli neochotě Spojených států jej bombardovat, v obavě z nařčení, že by tím mohly pomáhat Asadovu režimu. Damašek podle amerických představitelů tváří v tvář postupujícím džihádistům obrazně řečeno seděl s rukama v klíně.
Obdobná kritika neminula ani Rusko poté, co se zapojilo do vojenských operací v Sýrii, nicméně Moskva zahájila letecké údery na veškeré protiasadovské bojovníky, již představovali iminentní hrozbu pro jejího klienta v Damašku.
Ačkoliv si nemilosrdná vojenská ofenzíva Ruské federace vyžádala mnoho obětí mezi obyčejnými Syřany a další tisíce z nich byly donuceny opustit své domovy, Kreml se hájí mimo jiné tím, že rozmach džihádu vnímá jako bezpečnostní hrozbu u svých hranic.
Putinovo nedávné rozhodnutí o stažení většiny ozbrojených sil z Levanty signalizuje, že zde nemíní zabřednout do nekonečné vysilující války. Ruský prezident si je dobře vědom výstražného mementa v podobě vyčerpávajících amerických okupací Iráku a Afghánistánu.
Na druhou stranu více než rok trvající letecké údery koalice vedené Spojenými státy proti pozicím Daeš v Sýrii, potažmo v Iráku, dosud nepřinesly skoro žádné zásadní výsledky, protože síly džihádistů příliš neochabují, nehledě na to, že při náletech přichází o život nezanedbatelný počet civilistů.
Po znovudobytí Palmýry vyvstává otázka, jak bude probíhat tažení syrské armády a jejích spojenců dále na východ. Specialista na Blízký východ Patrick Cockburn na stránkách listu Independent míní, že ačkoliv Daeš prohrál bitvu o Palmýru, neznamená to nezbytně, že prohrál válku.
Podle Cockburna zažije syrské vojsko ještě horké chvíle, neboť oblast východně od Palmýry je hustě obydlena sunnity, kteří se mohou uchýlit ke guerillové válce. Jestliže dobytí Palmýry bylo celkem snadné, protože většina džihádistů se z města před útočícími vojsky stačila stáhnout, další postup syrských ozbrojených sil směrem na východ nemusí mít tak hladký průběh, uzavírá Cockburn.
Ve hře je až příliš mnoho faktorů, které v syrském válečném kotli ještě mohou nebezpečně zamíchat kartami, ale i tak je nesporné, že je dobytí klíčové bašty Daeš, které využíval pro ozbrojené výpady do okolí, pozitivní zvěstí.
Tuto skutečnost ostatně potvrdil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jenž se nechal slyšet, že jej vypuzení džihádistů syrskou armádou z antické Palmýry povzbudilo s tím, že její kulturní dědictví nyní zůstane zachováno.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
