Daniel Veselý: K papežově návštěvě Kuby a jeho chystané cestě do Spojených států
Mnohými milovaný a zároveň nemálo zatracovaný papež František navštívil Kubu, kde se setkal s tamním lídrem Raúlem Castrem a jeho bratrem Fidelem.
František, který se stal prvním latinskoamerickým papežem, sehrál klíčovou roli při tání ledů mezi Washingtonem a Havanou, a proto je na Kubě velice oblíbený.
Další papežovy kroky povedou do USA, kde by se měl setkat s prezidentem Obamou a vystoupit v Kongresu.
V neděli hlava římskokatolické církve sloužila mši na havanském Revolučním náměstí, kde se shromáždily stovky tisíc věřících.
Ačkoliv se František při svém poselství snažil vyhnout politickým proklamacím, nedokázal opomenout důležitost mírových rozhovorů týkajících se krvavého konfliktu v Kolumbii, které se už třetím rokem odehrávají právě na Kubě.
V této latinskoamerické zemi již dlouhé roky zuří interní boje vládních vojsk a pravicových paramilitárních skupin napojených na Bílý dům proti původně levicovým guerillám, jako je FARC.
Tato u nás téměř neznámá válka vysídlila přes pět milionů lidí z domovů, tedy vygenerovala téměř největší počet uprchlíků na světě, kteří však zůstávají rozptýleni po celé Kolumbii.
Pro stávajícího papeže je proto nemalou prioritou tento dekády trvající vojenský svár ukončit diplomatickým úsilím.
Přestože na Kubě nemá katolická církev příliš velký vliv, je možná překvapením, že svatého otce uvítaly statisíce lidí, aniž by to zalomcovalo havanským režimem.
Katolická církev v uplynulých dekádách totiž nebyla režimu bratří Castrů nikterak nakloněna, nyní však v latinskoamerickém regionu duje vítr změn.
Po ukončení mše se papež setkal s bývalým kubánským lídrem Fidelem Castrem v jeho domě, kde mu předal sbírku kázání bývalého Castrova jezuitského učitele. Poté se František sešel s kubánským prezidentem Raúlem Castrem v Paláci revoluce.
Jen skutečnost, že si hlava katolické církve potřese rukou s představiteli kubánské odrůdy komunismu, může u některých sveřepých antikomunistů vyvolat, mírně řečeno, žaludeční obtíže.
Avšak studená válka skončila a tragická zkušenost řady latinskoamerických zemí, kde hrál katolický disent primární roli v odboji vůči Spojenými státy realizovanému státnímu terorismu, je na hony vzdálená té evropské.
A proč se vlastně svatý otec nejdříve vypravil na do nedávna ostrakizovanou a izolovanou Kubu, a ne do Spojených států, což jistě vyvolá řadu odsudků v zemi ležící severně od Rio Grande?
Papež chtěl původně zahájit cestu do Spojených států překročením hranic s Mexikem, aby tak vyjádřil podporu imigrantům proudícím do USA ze Střední a Latinské Ameriky. To se mu však z logistických důvodů nepodařilo.
František má ve Spojených státech v plánu navštívit Washington, kde se má setkat s prezidentem Barackem Obamou, posléze zamíří do New Yorku a Philadelphie.
Vzhledem k tomu, že se současný šéf Vatikánu zastává chudých, uprchlíků, horuje pro účinný boj s klimatickými změnami a obecně se kriticky staví k nerovnostem vyplývajícím ze stávajícího ekonomického systému, lapidárně řečeno kapitalismu, narazí ve Spojených státech na nepříliš nízkou zeď nepochopení, ba odsudku.
Bude rovněž zajímavé sledovat, kterak se s papežovou návštěvou vypořádají americké korporátní sledovací prostředky.
Uvědomme si, že ve Spojených státech je kapitalismus jakousi veřejně akceptovanou filozofií, z níž vychází i proslulý americký sen, který si údajně může splnit každý. Tuto téměř svatou doktrínu však František svými proslovy i postoji doslova torpéduje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
