Daniel Veselý: K pozadí tragického útoku v Péšávaru
Tragédie v pákistánském Péšávaru, k níž došlo tento týden a při níž příslušníci pákistánského Talibanu pozabíjeli v jedné škole nejméně 141 lidí, většinou dětí, opět v českém prostředí probudila latentní islamofobii nejen na sociálních sítích, ale bohužel i ve sdělovacích prostředcích.
Schéma je stále prostoduše stejné: teroristické činy páchají výlučně muslimové. Chceme se dozvědět, jaké pohnutky vedly zabijáky v Péšávaru ke spáchání tohoto zločinu, nebo nám postačí povrchní a zcestné závěry zapáchající lacinou islamofobií, jak příkladně v Reflexu předvádí Jiří X. Doležal?
Poněkud v přítmí zůstalo pozadí této otřesné události, není možno ji vytrhnout z kontextu dění v této zemi. K tomuto zločinu se okamžitě přihlásila pákistánská odnož Talibanu neboli Tehrík-e-Taliban (TTP) s odůvodněním, že jde o pomstu za brutální vojenskou ofenzivu pákistánské armády, která v kmenových oblastech země trvá od června tohoto roku.
Mluvčí militantního hnutí Muhammad Umar Khorasani uvedl, že pákistánská armáda vraždí jejich rodiny, ženy a děti v Severním Vazíristánu. “Chceme, aby pocítili naši bolest,” prohlásil doslova. Odveta pákistánské armády na sebe nenechala dlouho čekat; letecké údery usmrtily a zranily desítky lidí.
Tragický incident má tedy své geopolitické pozadí. Pákistánské letectvo půl roku nemilosrdně bombarduje pozice TTP, aniž by se tato informace patřičně ohřála v tuzemských médiích. Vzdušná kampaň i pozemní operace pákistánských vojsk připravily o život téměř dva tisíce militantů, nicméně státní násilí se nevyhnulo ani civilistům.
Korespondent anglické mutace televize Al-Džazíra Asad Hashim k tomu poznamenal, že se takové útoky daly kvůli vojenské ofenzivě očekávat, ačkoliv v tomto případě šlo prozatím o nejhorší zločin.
Podle informací pákistánské armády se Severní Vazíristán stal jakýmsi „shromaždištěm“ místních a zahraničních extremistů, odkud páchají nejhorší teroristické činy v Pákistánu. Není žádným tajemstvím, že okupace Afghánistánu vojsky NATO při potírání Talibů destabilizovala afghánsko-pákistánskou hranici, která se stala natolik porézní, že tudy teroristé pronikají do Severního Vazíristánu.
Jejich moc však paradoxně posílily vojenské operace pákistánských ozbrojených sil v tomto regionu a v údolí Svát. Přestože mnoho Pákistánců armádu podporuje, vojenské aktivity proti Talibům vedly k vysídlení 1,5 milionu lidí, kteří byli nuceni najít útočiště v uprchlických táborech.
Nelze proto přehlížet destabilizační faktor, který zohledňuje masivní přítomnost amerických, potažmo západních ozbrojených sil na západě Afghánistánu a poblíž pákistánských hranic, jak mezi jinými na stránkách Guardianu předvídal britský novinář a spisovatel s pákistánskými kořeny Tariq Ali v době zahájení americké invaze do Afghánistánu.
Teroristický útok v Péšávaru překvapivě odmítli předáci afghánského Talibanu. Pákistánský premiér Naváz Šaríf kvůli tomuto zvěrstvu vedle zintenzivnění vojenských operací obnovil v zemi trest smrti, a to právě v případě „spáchání teroristických činů“.
Otázkou je, zda použití masivnější vojenské síly povede k redukci teroristických aktivit uvnitř Pákistánu. Jak vidno, taková strategie jen otřesná zvěrstva namířená proti civilní populaci včetně dětí umocňuje. Pokud tedy nebudou spolehlivě identifikovány děje, jež maligně sytí podhoubí, z něhož vyvěrají čím dál větší hrůzy, nikam se
v bludném kruhu nepohneme.
Jestliže za zhoršení bezpečnostní situace v Pákistánu můžeme vedle ostatních aspektů vinit i západní okupaci Afghánistánu a následnou destabilizaci celých regionů, musíme se vyhnout islamofobním a zkratkovitým vývodům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
