Daniel Veselý: Změna klimatu a uprchlická krize
Na základě četby křiklavých mediálních titulků to může někdy vypadat, že uprchlická krize primárně ohrožuje vratkou stabilitu a otřesený sociální smír starého kontinentu.
Nahlížíme-li však na uprchlictví jako na globální fenomén, zjistíme, že ve skutečném ohrožení jsou především země globálního Jihu.
Kdybychom měli věřit populistickým sdělovacím prostředkům a politikům a jejich zkazkám o uprchlické krizi, lehce nabudeme dojmu, že se Evropská unie potápí jako ony vetché bárky se zoufalými lidmi na palubě ve vodách Středozemního moře. Ideologií a populismem nezastíněný pohled na uprchlictví, jež je tragickým globálním fenoménem dneška, odkrývá skutečně děsivé hlubiny.
Je proto zapotřebí odvrhnout dehonestační konspirační teorie o řízené invazi, jež zaznívají jak z Hradu, tak z Podhradí, a naopak je záhodno analyzovat skutečné kořeny daného problému. Těmi jsou nejen chronické válečné konflikty, přetrvávající ekonomická nestabilita a nerovnost či dědictví kolonialismu, ale i katastrofální dopady klimatických změn.
Podle hlavní stratéžky Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj při OSN (IFAD) Josefiny Stubbsové rozsáhlá sucha, způsobená atmosférickým fenoménem El Niño, spolu s lokálními konflikty vysídlily z domovů 60 miliónů osob, z čehož polovinu tvoří děti. Z poznatků IFAD jasně vyplývá, že každým rokem extrémní klimatické změny vyženou z domovů v průměru 22,5 milionu osob, tedy 62 000 lidí denně.
Uvážíme-li, že za poslední dva roky na evropský kontinent při hledání lepších podmínek k životu dorazily zhruba dva milióny uprchlíků a migrantů, jde jen o příslovečnou špičku ledovce.
Stubbsová nicméně varuje, že pohyb tak ohromné masy lidí může způsobit lokální a regionální konflikty a ohrozit potravinovou soběstačnost celých národů. Navzdory tomu hlavní stratéžka Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj odmítá osoby postižené ekologickými katastrofami jakkoliv dehumanizovat a považovat je za hrozbu pro naši bezpečnost, k čemuž se uchylují evropští populisté.
„Tito lidé nečekají s nastavenými dlaněmi na milodary, pouze hledají příležitost k lepším výdělkům, a to i za nepříznivých podmínek. Naším cílem by mělo být vytvoření klimatu, jež by jim poskytlo možnosti k seberealizaci,“ tvrdí Stubbsová.
Zavlažování, sklizeň a vodní zdroje
Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj při OSN, jenž systematicky pomáhá chudým africkým farmářům, rozvádí konkrétní návrhy, jak zmírnit negativní dopady klimatických změn na zranitelnou populaci. Je zapotřebí více investovat do zavlažovacích systémů, inovovat techniky sklizně a systémy brzkého varování či zdokonalit využívání vodních zdrojů.
Tato a další opatření, jako je ekonomická stimulace zemí, kde se nachází velký počet uprchlíků, mohou v prvním sledu zlepšit kvalitu života lidí obývajících země globálního Jihu, ale i zmírnit důvody, jež je nutí k opuštění jejich domoviny.
Vycházíme-li z těchto a dalších ověřených informací, můžeme dospět k poznání, že uprchlickou krizi nelze reflektovat pouze skrze její symptomy, jež se projevují v Evropě, ale v globálním měřítku. Drtivé většině uprchlíků se nikdy nepodaří doputovat na bohatý Sever, z čehož zákonitě vyplývá, že problémy se mají řešit v jejich ohnisku.
Avšak je naprosto nepřípustné, abychom jakkoliv ponižovali či kriminalizovali ty, jimž se po nuceném opuštění domova podaří dostat do Evropy. Je navýsost cynické před nimi uzavírat hranice, stavět bariéry a zdi, neboť to odporuje všem humanistickým ideálům starého kontentu.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
