David Klimeš: Premiér Josef Středula povládne i po volbách

14. září 2017

Schází se dnes odboráři, aby manifestovali za vyšší mzdy ve firmách, anebo je to sjezd nejvlivnější vládní strany? Myslíte, že ta první varianta je správná? Tak pomalu.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula skutečně dnes především rozžhaví 1500 odborářů doběla, aby si při kolektivním vyjednávání vyjednali ve svých firmách skokové zvýšení mezd. A rozhodně se nebude držet při zemi. Není vůbec vyloučené, že jeho výzva odborářům se vyšplhá až k deseti procentům.

Ale to dnes už přeci není jediná role odborového předáka. Ať se podíváme na zvyšování platů ve státním sektoru, na růst minimální mzdy, všude vláda už roky poslušně přistupuje na odborářské požadavky. Až to opravdu vypadá, že v této zemi není premiérem Bohuslav Sobotka, ale předák Středula.

A nezdá se, že by to po volbách mělo být jinak. Když před dvěma lety Středula přišel s heslem „Konec levné práce“, mnozí se mu vysmívali za nerealistické požadavky. Dnes je „Konec levné práce“ oficiálním heslem ČSSD a hlasí se k němu i ostatní strany.

Andrej Babiš

Odborům se podařilo protlačit díky silnému hospodářskému růstu a rozhádané vládě prakticky vše. Minimální mzda raketově během posledních čtyř let vyskočila skoro o polovinu a od ledna bude na 12200 korunách. Nyní odbory ukázaly svou sílu i při vyjednávání o platech. Vláda v předvolební atmosféře rychle podlehla a přidala 15 procent učitelům a ostatním státním zaměstnancům 10 procent.

Ví, co chce

Je samozřejmě docela dobře možné, že premiér se po volbách už nebude jmenovat Sobotka, ale nějak jinak. To však nic nemění na tom, že i další oficiální předseda vlády podlehne v časech hospodářského růstu maximalistickým požadavkům odborů.

Vždyť se stačí jen podívat, jak se Andrej Babiš jako ministr financí bránil odborářským požadavkům: vždy nejprve brblal, ale pak vyměnil tu zvyšování minimální mzdy za politický pašalík, jindy se lekl, že by nemusel být vnímaný jako dostatečně lidový před volbami. A vždy ustoupil.

Středula to ale umí nejen se státní sférou. Dnes sice na odborářském mítinku vyhlásí požadavky, ze kterých půjdou mnozí zaměstnavatelé do mdlob, ale on dobře ví, co dělá. V květnu si například v gumárenském Mitasu ověřil, že je možné si stávkou vymoci postupné navýšení mezd až o 24 procent. Velký skok jistě čeká třeba i v mladoboleslavské škodovce.

David Klimeš

Středula na druhou stranu podnikatele konejší, že za to nechce ani progresivní daň z příjmu právnických osob, ani sektorové daně, jak navrhuje ČSSD. Nalévá tak svým podřízeným odborářům koktejl, který není Molotovův, ale dá se s ním přiťuknout na dohodu s generálním ředitelem té které firmy.

Středula také na rozdíl od volebních lídrů politických stran ví, co chce do budoucna. Žádné harašení výraznými změnami daní. Chce odmazávat neodůvodněné výjimky z daňového řádu, zvýšit odvody jen živnostníkům a povinně nahnat firmy do příspěvků na penze.

Tak si to shrňme: Středula ví, co chce. Dokáže to prosadit. A má i podporu svých odborových straníků. To by mělo na obhajobu reálného premiérství v sociálních a ekonomických otázkách po volbách bohatě stačit.

Autor je hlavní analytik týdeníku Ekonom

autor: David Klimeš
Spustit audio