David Klimeš: Stane se Demokratický blok Čtyřkoalicí 2.0?

Extrémisté z SPD a KSČM proto hokynaří, co by jim Babiš za případnou podporu byl ochoten dát. A jako poslední se probouzí i tábor, kterému pracovně říkejme demokratický. Ten sdružuje zbývající strany – čtyři středopravé partaje, Piráty a ČSSD. Tento tábor na jednu stranu nechce, aby tu vládl Babiš, ale zároveň nemá sílu mu v tom zabránit.

Zatím jen zásnuby

Po týdnech kritiky Babiše a zároveň odmítání utvořit s ním vládu se středopravé strany sdružily a přišly s takzvaným Demokratickým blokem. První metou ODS, TOP 09, lidovců a Starostů bude vynutit si lepší zastoupení ve vedení sněmovny a v jednotlivých výborech.

Jsou to ale zatím jen jakési zásnuby, po kterých musí nevyhnutelně přijít buď rozchod, nebo svatba. Zůstat takto na půl cesty dost dobře nejde. Při sestavování případné druhé vlády se může Babišovi podařit zlákat nějakou ze stran demokratického bloku ke spolupráci – například lidovce, kteří by doplnili vládu ANO a ČSSD. Pak by se blok asi rozpadl.

Anebo se demokratické strany vydrží dívat čtyři roky na vládu Babiše podporovanou extrémisty a pak je potřeba Demokratický blok zase prohloubit, aby měl smysl.

Andrej Babiš|foto: ČTK, Kateřina Šulová,ČTK

Společně do senátních voleb

Pokud by se tomu tak stalo, vznikla by tu jakási Čtyřkoalice 2.0, která by odkazovala na svazek lidovců, unionistů a původně i dalších menších stran mezi lety 1998 a 2002. Tehdy se také jednalo o různorodé strany od konzervativních lidovců po liberální unionisty. Tehdy také byl největším tmelem společný nepřítel, kdysi to byla opoziční smlouva, dnes Andrej Babiš.

A těch společných rysů bychom našli ještě více. Hned po uzavření opoziční smlouvy si Čtyřkoalice vytyčila cíl porazit ODS a ČSSD v senátních a komunálních volbách, což se v roce 2000 v Senátu podařilo a z horní komory se stala důležitá protiváha smluvněopoziční dolní komoře parlamentu. I nyní by si Demokratický blok mohl dát stejný cíl v senátních a komunálních volbách příštího roku.

Bez pozitivního programu to nejde

Ale jen to nestačí. Na příkladě Čtyřkoalice se ukázalo, že jen společný nepřítel je trochu málo. Proto koalice přišla i s vlastním programem, v roce 2001 představila celkem slušný 60stránkový program zaměřený na školství, ekonomiku, právní stát, rodinu a prozápadní směřování země. Celá Čtyřkoalice pak sice skončila neslavně, ale svým nástupcům prošlapala cestu, po které by mohl jít i Demokratický blok.

Komentátor David Klimeš|foto: Radko Kubičko

Kdysi velké a mocné středopravé strany jsou dnes malé, zaměnitelné a mimo vládu. Pokud se opravdu nechtějí podílet na vládě s Babišem, potlačí svou státotvornou podstatu a nechají ANO opřít se o extrémisty, musí také vymyslet, jak se v důsledné opozici zmátořit, a ne definitivně umřít.

V té chvíli se právě velmi hodí připomenout čtyři poučení z experimentu jménem Čtyřkoalice. A ta zní: Nehádat se navzájem. Snažit se vyhrát i méně významné volby, ať už jsou komunální, senátní, krajské či prezidentské. Důsledně kritizovat protivníky. A přijít s vlastním pozitivním programem.

Pokud se toto podaří, může Demokratický blok vydržet mnohem déle, než jen do dílčí bitvy o pašaliky ve vedení sněmovny.

Autor je hlavním analytikem týdeníku Ekonom