David Klimeš: Vláda národního zoufalství
Měli jsme už spoustu označení vlád od roku 1989. Byl tu kabinet národního porozumění, vláda národní oběti, z těch ne tak dávných sestav třeba vláda sebevrahů Miloše Zemana. Tak jak pojmenovat kabinet Andreje Babiše, který se ujímá exekutivní moci?
Hlavně rychle do opozice
Nejspíše vláda národního zoufalství. Prvním zoufalcem je sám předseda hnutí ANO Babiš. Skvostně vyhrál, perfektně mu šlape celá jeho stranická mašinérie, ale co naplat – většina to není a zbytek stran silně odpuzuje.
I kdyby stokrát obvinil policii a justici, že si jeho trestní stíhání vymyslely, pořád tu je. A v takový moment je jen jedno čisté, byť kruté řešení – poodstoupit a přenechat premiérství nějakému spolehlivému straníkovi.
Toho ale není Babiš schopen. Nebo ještě hůře. Nikdo ho do toho ani nenutí. A jsme u dalších zoufalců. Demokratický tábor ODS počínaje, přes Piráty, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 až k nejmenšímu hnutí STAN se rozhodli místo zvolení jasné povolební strategie uspořádat olympiádu, kdo rychleji doběhne do opozice.
Časy jsou vynikající, ale zbývá nám tu překvapený Babiš, kterého nikdo výměnou za podporu ve sněmovně nenutí k opuštění premiérského úřadu, vzdání se ministerstva vnitra a ručení za prounijní vývoj republiky.
Že tato strategie je naprosto nesmyslná, dokázal i průzkum agentury Kantar. V případě voličů ČSSD 55 procent nesouhlasí s povolebním vyjednáváním. Zjevně asi Lidovému domu nestačil volební výprask, stále znovu se musí přesvědčovat, že své voliče na prosté odmítání Babiše neutáhne. A i u lidovců je výrazný třetinový nesouhlas.
ČSSD a KDU-ČSL si svoji špatnou strategii uvědomily, ale bohužel pozdě, menšinová vláda bez jasné podpory už se zrodila a všichni doufají, že dojde na druhý pokus. Zatím tak alespoň nadbíhají Babišovi podporou rozpočtu na příští rok.
Extrémní pětina na koni
V mnoha ohledech zoufalci jsou jistě i komunisté a přívrženci Tomia Okamury, ale rozhodně ne v povolebním vyjednávání. Protestní pětina hlasů byla dosud ve všech volbách, ale nyní se jí podařil výstup do středu dění. Sněmovní výbory tak ovládají naprosto nepřijatelní lidé a demokraté, kteří bohorovně čekali na druhý pokus, začínají být nervózní, zda Babišův první kabinet nemohou k většině dopravit právě hlasy extrémistů.
A bojí se právem. Předseda KSČM Vojtěch Filip i předseda SPD Tomio Okamura velmi dobře vědí, že hůře rozehrané to už nikdy mít demokraté nebudou a tak nemusí čekat na druhý Babišův pokus a rovnou mu do chomoutu vběhnou už nyní.
Tři koalice místo jedné
Ať už fandíme komukoliv, objektivně vzato, tak hrozné sestavování vlády jsme tu po roce 1989 ještě neměli. Premiéra nejen tíží stíny minulosti, ale také rozpojil obsazování sněmovny, schvalování rozpočtu a sestavování vlády. Chytře tak vytvořil tři různé koalice – a to zcela v mezích ústavy – svým počínáním jde ale proti smyslu ústavního pořádku.
Demokraté mohou čtyři roky přesvědčovat voliče na náměstích, že od toho proklatého Babiše žádnou relevantní nabídku nedostali, ale to nikoho nebude zajímat. Politika je o tom, co se svěřenými hlasy dokážu uhrát. A oni jen vyložili karty a utekli do opozice. Speciálně pro ČSSD to je sebevražedná strategie, protože zleva odstřelovat kabinet podporovaný KSČM bude mission impossible.
Jediným vítězem povolebního chaosu je tak extrém, který v těchto volbách nijak zázračně nebodoval, ale protože nikdo nechtěl vzít ze země moc, která se tam válela, tak se zcela zbytečně stal hybatelem dění.
Všeobecná zoufalost
Jistě, Babišova vláda je zatím jen jmenovaná, bitva o důvěru ji ještě čeká. Nemusí ji dostat a rychle se dostaneme k něčemu lepšímu. Ale bude se už bohužel startovat z mnohem horších pozic než byly první den po volbách. Extrém vyplenil sněmovnu, Babiš prokázal, že může exekutivně vládnout i bez důvěry a sněmovna mu stejně schvaluje rozpočet.
Ne, nelze to pojmenovat jinak – nastupuje vláda národního zoufalství.
Autor je hlavní analytik týdeníku Ekonom
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
