David Šťáhlavský: Formuje se nová ukrajinská vláda
Dosavadní předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Volodymyr Hrojsman se podle koaliční dohody stane pravděpodobně novým premiérem. V čele kabinetu nahradí odstupujícího Arsenije Jaceňjuka, který podal pod tlakem prezidentské koaliční strany demisi 10. dubna.
Svůj souhlas s premiérstvím ohlásil Hrojsman dnes novinářům po dvoudenních vyjednáváních, v nichž si sám kladl řadu podmínek. Otázku premiéra tedy má Ukrajina vyřešenou. To mezi řádky znamená, že jsou rozdány i ministerské karty nominantům obou koaličních stran BPP (Blok Petra Porošenka) a Lidová Fronta (odstupujícího premiéra Arsenije Jaceňjuka).
Ta hlavní otázka zodpovězena není: Kdo si novým ukrajinským premiérem pomůže víc? Bude to Volodymyr Hrojsman? Syn velkotrhovce ve Vinnycji, kterému otcovy styky a peníze otevřely v 18 letech cestu do čela malé soukromé firmy, pak po dohodě s místním magnátem, i do čela radnice oblastního centra? Hrojsman byl 8 let poslušným starostou Janukovyčova režimu a podnikavým podnikavcem s městským majetkem.
Za zmínku jistě stojí, že oním podnikatelem, se kterým Hrojsman starší upekl onou dohodu, byl Petro Porošenko. Tady ve Vinnycji našel, i díky loajalitě vůči bývalému režimu, své zázemí pro čokoládový business. Prospěje volba nového ukrajinského premiéra Volodymira Hrojsmana tedy prezidentovi?
Fakt je, že se za celé dva roky nedokázal srovnat s autoritou Arsenije Jaceňjuka, který vyhrál stranickou část voleb do Nejvyšší rady. Porošenko proti němu ale od počátku intrikoval. Designovaný premiér dokáže jít tvrdě na cíl, zvlášť, když má vlastní byznys plán. Což dokázal, když v posledních 48 hodinách vzdoroval prezidentským direktivám ohledně sestavení jeho kabinetu. Nová vláda tedy spíše nebude vládou prezidentskou.
Ostatně, i kdyby byla, stejně se musí dělit o benefity s oligarchy, bez nichž by nepřežila ani do třešní. A nemůže tedy volbou nové vlády získat sám Arsenij Jaceňuk? Jeho angažmá v čele původně multikoaličního kabinetu je nejdelší v jeho politické kariéře, ve které už prakticky vystřídal všechny myslitelné státní funkce.
Namátkou byl ministrem ekonomiky i ukrajinského Krymu, šéfem diplomacie, šéfoval Národní bance, parlamentu, kabinetu prezidenta. Sloužil pod prezidentem oranžové revoluce Juščenkem i proruským Janukovyčem. Po dvou letech v čele revoluční vlády lidové důstojnosti jeho preference výrazně poklesly. Nyní opět stoupají.
Trajektorii pomohla právě jeho dobrovolná, i když okolnostmi vynucená demise, kterou podal v televizním vystoupení s jasným mučednickým podtextem. A umožnil mu to nakonec právě prezident Porošenko, který se tak nemohl srovnat s jeho premiérstvím. Ale nedokázal ho, zjevně pod tlakem oligarchů, sesadit přímo hlasováním parlamentu.
I to je důkaz toho, že ukrajinská politika je atomizovaná a paralyzovaná dílčími zájmy. Tím se dostávám k odpovědi na otázku, komu nová vláda neprospěje. Jsou to jasně sami voliči. Zájmové přeskupení ministerských portfejích neurychlí reformy. Pokud je přímo nezbrzdí.
V uplynulých týdnech se pod roušku vládní krize přátelům klanového uspořádání podařilo odstavit řadu aktivistických úředníků z protikorupčního a reformistického tábora. Jak na celní správě, aby nebránili takříkajíc volnému „obratu zboží", tak v berních strukturách, z důvodů, které objasňují Panama Papers, a také na prokuratuře.
Například Davit Sakvarelidze, spojenec oděského gubernátora Saakašviliho, musel opustit jihoukrajinskou expozituru, aby se na jeho místo vrátil bývalý režimní prokurátor a muž oligarchy Kolomojského, Mykola Stojanov. Po druhém Majdanu byl sesazen a měl být lustrován. Soud ale rozhodnutí zrušil. A to je jen jeden příklad, který dokresluje vývoj v Ukrajině.
I proto popisovat vládní obměnu jako odchod králíka, jak to činí ruská média - Jaceňjuka totiž často karikují jako onoho komiksového Rogera - a jako příchod zajíce, je povrchní eufemizmus. Nový premiér se svou podnikavou minulostí a vinnyckými (i rodinnými) vazbami ani zdaleka není nezkušený zajíček, i když pravoslavné Velikonoce jsou už za dveřmi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
