David Šťáhlavský: Kreml chce měřit noosféru. Máme se „exteligentně“ bát?

„Pomlouváme se, udáváme. Chceme znovu do klece?“ shrnul a tázal se současně slavný syn ještě slavnějšího otce, Konstantin Rajkin. Smělý projev proti cenzuře, směle publikoval tvůrčí Svaz na svém facebookovém profilu. Za pár hodin odtamtud zmizel. Zcela v duchu současných zapšklých pravidel.

Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se ovšem záznam emotivní promluvy herce a principála moskevského divadla Satirikon neobjevil na stejném místě za pár hodin znovu. A visí tam dosud.

„Vidím, jak někoho už svrbí ruce … vrátit ne brežněvovské, ale stalinské časy. Slovy o mravnosti, vlasti i lidu, a patriotizmu se maskují přízemní cíle,“ atakoval Rajkin Kreml, kterému vzkázal, že to není stát, kdo by se měl pasovat do role jediného nositele morálky v kultuře. A připomněl nejkřiklavější případy cenzury, stažení řady inscenací, nebo uzavření pár výstav.

Na nezvyklou otevřenost následovala nezvykle umírněná reakce prezidentské administrativy. Dmitrij Pěskov odsoudil jakékoliv útoky na svobodu slova. A co víc, ani většinová prokremelská média nespustila tradiční denunciační tirády. Takový obrat by mohl snad vést k závěru, že se v Rusku demokraticky otepluje.

Háček je v tom, že Pěskov vyslovil jednu zásadní výjimku, kdy může cenzura nastoupit. Pokud by byl porušen zákon, podpořen terorizmus, nebo dotčeno náboženské cítění. A to je, jak se ví, velmi citlivé a velmi široké. Takže jsme zpátky v nevraživé realitě uzurpované skupinkami samozvaných ochránců skutečných ruských hodnot.

Logo|foto:Český rozhlas

Aby neutrpělo strategické přátelství

Jsou to takové lidové milice, zatím bez uniforem, kohorty veteránů nesčetných ruských sovětských válek, motorkářské gangy typu „Noční vlci“ vedené „Chirurgem“ (ostatně pamětní foto s nimi mají i našinci) a „pravoslavných aktivistů“ jako „Boží vůle“, kterou vede jakýsi Enteo. Mimochodem ten tvrdí, že všechna nebeská tělesa obíhají kolem Země.

Takoví unikátní jedinci a jejich fanatičtí stoupenci ve svých „spravedlivých“ nájezdech na cíle nejen v Rusku požívají stále větší shovívavosti Moci. A umírněnou reakci na Rajkinův projev tento týden je možné přičíst tomu, že jde o slavného muže. Nebo tomu, že Kreml byl zaskočen jeho náhlou neloajálností. Nebo, a to je dost pravděpodobné, že se v Kremlu „přepřahá“.

Projev Rajkina je v každém případě pro Moc, jako když vám kamínek udělá první záděru na čelním skle. O ní může prasknout celá plocha. Kreml s tím zřejmě počítal. Proto povolal do svých služeb epizodního expremiéra Sergeje Kirijenka.

Podle analýzy moskevského centra Carnegie Sergej Vladimirovič Kirijenko je žákem a velkým stoupencem stejně epizodního filozofa Georgije Petroviče Ščedrovického. Ten studoval, jak člověka naprogramovat jako robota. Jak metodami sociálního inženýrství vzít jedinci jeho vlastní rozum a udělat z něho kolektivní produkt.

Logo|foto:Český rozhlas

Kirijenko, jako zástupce šéfa administrativy Kremlu, nebezpečně zapadá do tandemu s hlavním administrátorem Putinova prezidentství, Antonem Eduardovičem Vajno, mimo jiné autorem vynálezu jakoby z díly barona Münchhausena. Jde o hypotetický přístroj na měření kolektivního vědomí, noosféry. K jeho sestrojení prozatím ovšem neexistuji ani materiály, ani technologie.

Pokud by prezident Putin skutečně uvažoval v takových dimenzích sociálního inženýrství, vyžadovalo by to nepochybně zásadní přehodnocení úvah o vlivu a hrozbě Ruska v evropském kontextu.

Mimochodem světové oceňovány dokumentarista Vitalij Manskij hlásí, že z patnácti nasmlouvaných biografů mu už osm, těch v Moskvě, zrušilo promítání filmu o Severní Koreji „V paprscích Slunce“. Prý si stěžoval velvyslanec KLDR. A Ministerstvo kultury Ruské federace to zařídilo tak, aby neutrpělo strategické přátelství.