David Šťáhlavský: Rusko (zatím) přiznává ekonomický propad
A je to potvrzeno. Ruská ekonomika nabírá tempo. Ovšem ne růstu, jak ještě minulý měsíc předvídal vicepremiér Šuvalov, ale propadu, jak předvídali kritici putinismu, jmenujme Putinova bývalého ministra financí, Alexeje Kudrina. Ale i on byl ve své kritice optimistou.
Podle Ruského statistického úřadu v květnu poklesla průmyslová výroba až o 5,5%. Je to největší propad od října 2009, kdy Rusko bylo oficiálně v hluboké krizi. Tentokrát tempo propadu připomíná sněžnou lavinu s nepředvídatelným apetitem.
Jestliže ještě v lednu ekonomika cudně rostla o 0,9%, v únoru a v březnu Rosstat hlásil – podobně mírný propad. (1,6, resp. +0,6%) V dubnu ovšem lavina ukrojila 4,5% a v květnu už tedy 5,5%. To nečekal ani Valerij Mironov, z liberálního Centra rozvoje VŠE v Moskvě. Nejvyšší ztráty hlásí zpracovatelský průmysl.
A jestli dovolíte, připojím ještě dvě čísla: propad výroby televizorů o téměř 70% a trolejbusů o 75%. Tyto údaje jasně ukazují, kam míří kopí krize - do spotřebitelské a komunální oblasti. Otázkou pochopitelně je, jak dlouho a jak hluboko bude tato protivládní zbraň v tak citlivé oblasti zabodnuta.
Soudě podle zpráv z Krymu, do roku 2017. Do té doby tamní správa totiž přesunula cílové financování státního projektu bytové výstavby. A protože ambiciózní program se reviduje jen ¼ roku po jeho schválení v Kremlu, jsou jasné dvě věci:
Kremelští stratégové se početně docela sekli, ale na druhou stranu, není ani divu, když spočítat ruskou krizi neumí ani protistrana. A to přesto, že roste cena ropy, domácí zbrojní výroba a Západ nepřitvrzuje sankce.
Jako první, hlásí korekci ministr financí. Anton Siluanov na dva-tři roky odkládá tloustnutí. A na deset let ho prodlužuje chicagský ekonom Konstantin Sonin, jenž utekl z Ruska ne před hospodářskou krizí, ale druhým pramenem téže putinovské knuty, a tou je kriminalizující politická šikana.
Zhoršující se ekonomické a lidsko-právní poměry v Rusku jsou ostatně krmnou směsí lačné laviny propadu. Zbrojení a státní zakázky ji samozřejmě brzdí, ale v podmínkách nedokonalé sovětsko-kapitalistické struktury ekonomiky, vlastně spíš přibržďují.
Stoupenci sankční politiky si tedy pochvalují. Je to ale rozumné a hlavně bezpečné? Podle amerického demokrata, dnes investičního bankéře a bývalého náměstka ministra financí Clintonovy administrativy, Rogera Altmana je třeba Rusku ještě přiložit pod kotel a dotáhnout to k valutovému a bankovnímu kolapsu. Finanční trhy jsou dnes, podle Altmana, nejúčinnějším nástrojem na světě, silnějším než jakákoliv armáda a zbraňové systémy.
Když připustíme, že má svou pravdu, musíme také studovat vedlejším účinky, resp. kontraindikaci takového zákroku. Na údajích o ekonomickém propadu Ruska za květen 2015 je skutečně něco pozitivního. A to, že je Rosstat vůbec zveřejnil.
Druhou variantou je falšování statistik a pak přímo jejich utajování. To už tady taky bylo a následovat může logicky přechod k vojenskému hospodářství, tedy válečné ekonomice, jejíž smysl je jasný a přímo popírající účinné páky mezinárodních finančních trhů.
Do této etapy ještě putinismus nedospěl. Alespoň to předstírá. Vladimir Putin se totiž chystá na 19. Mezinárodní ekonomické fóru v Sankt Petěrburgu http://www.forumspb.com/ s mottem: „Společně ke stabilitě a růstu.“
Na druhou stranu, jak zjistila agentura Bloomberg, ruský prezident nebude mluvit o reformách, o boji s korupcí, ani o tak důležitém tématu, jako je ochrana soukromého vlastnictví a investic.
Za to se Putin sejde v severní ruské metropoli se třetím nejvlivnějším mužem Saúdské Arábie, ministrem obrany princem Muhammadem bin Salmanem. Že by pokus obejít útočné valy všemocných finančních trhů?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
