David Šťáhlavský: Škrabošky Normandské čtyřky

20. říjen 2016

Setkání Normandské čtyřky. Úspěch, nebo pat? S vědomím toho, že se prezidenti Ruska, Ukrajiny, Francie a kancléřka Spolkové republiky v tomto formátu nesešli už rok, je to úspěch.

S ohledem na to, že Angela Merkelová tuhle platformu řešení donbaského konfliktu před tím už téměř pohřbila a Kreml ji považoval za zpozdilou, je to zázrak. Ve světle výsledků berlínského nočního jednání ale nastupují spíše rozpaky a více otázek, než před tím.

Krom toho Petro Porošenko si vykládá výsledky jinak, než jak je vnímá paní Merkelová. A co si myslí Vladimir Vladimirovič, to neví nikdo. Má se sestavit nová cestovní mapa k dohodám Minsk II. Ta předchozí měla být splněna do konce roku 2015 a ukrajinský prezident se dušoval, že pokud ne, pak pro něho Minský proces skončil.

A přece, teď koncem roku 2016 se začíná kreslit nový itinerář. Podle řady diplomatických úniků je už prakticky hotov. Jde jen o to, jak přimět Kyjev, aby přijal nový, tedy v pořadí přehozený sled kroků, jak je už v září nastínili v Kyjevě Jean-Marc Ayrault za francouzskou a Franz-Walter Steinmayer za německou diplomacii.

Pořadí se převrací tím, že nejprve mají proběhnout volby v samozvaných „lidových“ republikách, s novým, vlastně autonomním statutem a teprve pak se počítá s obnovením ukrajinské kontroly, tedy svrchovaností nad hranicí s Ruskem. To je ale bludný kořen, který Porošenkova vláda odmítá překročit. Tuší, že by se tím fakticky potvrdila ztráta Východní Ukrajiny.

Kreml tasil žolíka

Pohřeb Arsena Pavlova, přezdívaného Motorola se konal v Doněcku právě v době berlínského jednání Normandské čtyřky

A tak Kyjev hraje o čas v naději, že na jaře příštího roku s příchodem nové administrativy Bílého domu se problém „nějak“ vyřeší ve prospěch právě Kyjeva. To lze snad pochopit. Uvěřit v oddanost Kyjeva liteře Minsku II se ale příčí poté, co se objevily indicie o jeho řízených diverzích proti separatistům i anektovanému Krymu.

Naposledy je to atentát na jednoho z hlavních velitelů povstaleckých jednotek, Arsena Pavlova, přezdívaného Motorola. Jeho pohřeb se konal v Doněcku právě v době berlínského jednání Normandské čtyřky. Účastnilo se ho na 50 tisíc lidí. Jistě. Povstalecká správa mnohé z nich na pohřeb prostě nadirigovala. Studentům zrušila kvůli tomu výuku.

Ale i tak stále velká část přišla z přesvědčení. Separatistům se podařilo nad rakví „Motoroly“ dokázat to, co tvrdí od počátku. Že na Západě v Kyjevě sedí neústavní a nepřátelská vláda. S tímhle stigmatem se možná administrativě na „Bankovské“ podaří získat de iure kontrolu nad územím Donbasu, ale de facto nad jeho obyvateli ne.

V sídle prezidenta na jmenované ulici v Kyjevě tohle vědí. Věděli to už když Naďja Savčenková nabízela zprostředkování dohody se separatisty. Proto si vládnoucí ukrajinský establishment ze všeho nejméně přeje získat východní Ukrajinu zpět. Už tak má problémy s konkurujícími klany uvnitř údělně rozdělené „ukrajinské“ Ukrajiny.

Blafování podsouvá mnohem lépe hrajícímu Putinovi do rukávu pověstného žolíka, kterého teď Kreml logicky tasil

A válkou na Východě se trochu pokusil stmelit národ a více jen odvést pozornost od problémů korupce a slabosti centra. Když se to nepodařilo a Západ skutečně trvá na splnění Minsku II, je jediné řešení takové, které zabetonuje daný stav. V tom se mlčky velice dobře shodne Ukrajina s Ruskem.

Tohle blafování ale podsouvá mnohem lépe hrajícímu Putinovi do rukávu pověstného žolíka, kterého teď Kreml také logicky tasil. Může si tedy dovolit tvrdit, že si nepřeje nic víc, než naplnění dohod z Minsku. Bez obav, že by s Porošenkovou vládou kdy byly naplněny. A to je taky důvod, proč Západ stěží může zostřit sankce proti Rusku kvůli východní Ukrajině.

autor: dst
Spustit audio