David Šťáhlavský: Ukrajinská bezpečnost a ruské múzy

24. březen 2017

Jestli kdy platilo, že Inter arma silent Musae, pak v době postfaktické tím spíše neplatí. A múzy se volky nevolky stávají municí.

Přesně tak to je teď s Eurovizí 2017. Jakým kalibrem se může stát píseň, resp. osoba interpreta, dokazuje to, že tu zasahovala Služba bezpečnosti Ukrajiny. Ta na tři roky zakázala vstup na území jí chráněného státu ruské zpěvačce Julii Samojlové. Jaké bezpečnostní riziko představuje mladá handicapovaná umělkyně?

Z jejích milostných a lyrických songů těžko něco třaskavého vyvodit. Problém tedy je to, že se před dvěma lety účastnila festivalu „Svět sportu a dobra“ na Krymu. Podle vládního výnosu Nr. 367 považuje ovšem Ukrajina za nezákonné všechny návštěvy poloostrova, které tam nevstoupí ze zbytku ukrajinského území.

Ruskou nominaci Samojlové je tedy možné brát minimálně jako ruskou zkoušku ukrajinské zásadovosti. Anebo, tak to pojala i Státní bezpečnost, jako vyloženou ruskou provokaci. V každém případě dobře vykalkulovanou na emoce. Zpívající vozíčkářka se svým love songem vystoupila na Krymu přece před publikem dalších handicapovaných.

I tak je sázka na Samojlovou v květnovém finále Eurovize mnohem méně prvoplánová, než ta loňská, ukrajinská. Kdy Kyjev nasadil krymsko-tatarskou zpěvačku Džamálu s protestním songem o stalinské deportaci příslušníků jejího národa, v paralele k ruské anexi Krymu o sedm desítek let později. I když hudební kritici oceňují její interpretační umění, nebyli si jisti, zda by to samo o sobě stačilo na její vítězství v soutěži. A ruská intrika je i v tom, že křehká Samojlová je skutečně mimořádný talent.

Když mluví SBU, mlčí prezident

To, že Julia Samojlova na sociálních sítích napsala, že považuje Krym za ruský, je stěží možné považovat za bezpečnostní riziko

Rozhodnutí Ukrajinské státní bezpečnosti nevpustit ruskou zpěvačku do země a znemožnit jí účast v evropské soutěži, rozladilo Evropskou vysílací unii, EBU. Politicko-bezpečnostní verdikt se může dotknout jak umělecké úrovně, tak komerční úspěšnosti celého festivalu. Když se po organizačních problémech se značným zpožděním podařilo dostat vstupenky do prodeje, ukázalo se, že téměř polovinu si koupili cizinci. V nezanedbatelném počtu právě Rusové.

To, že Julia Samojlova na sociálních sítích napsala, že považuje Krym za ruský, je stěží možné považovat za bezpečnostní riziko. Vyjádřila jen niterný pocit milionů Rusů a fakt, že Krym posledních pár století prostupuje více ruskými, než ukrajinskými dějinami. Což jistě neznamená, že má být uzurpován. Naopak, když ukrajinská interpretka Džamála pranýřuje stalinské represe, je dobré si připomenout podíl ukrajinských soudruhů na rudém teroru.

Ano, Rusko mohlo určitě vyslat na Eurovizi jiného interpreta, ale nenašla by ukrajinská SBU také na něho něco? Poslanec, legendární zpěvák a nadšený putinovec Iosif Konbzon navrhoval, aby Rusko nikoho do soutěže nenominovalo. Ukrajinský vicepremiér Kirilenko slibuje, že Kyjevské finále Eurovize 2017 bude největší a nejúžasnější show v historii. Pravda, sliboval to v okamžiku, kdy část managementu opustila pořadatelskou loď. A ještě z tribuny parlamentu, odkud zazněly už i smělejší sliby.

A když jsem v úvodu namítal, že neplatí latinské pravidlo „ve válce mlčí múzy“, bylo by asi lépe, kdyby naopak platilo Ciceronovo Inter arma silent leges. Kdyby ukrajinská SBU zapomněla na utopickou normu o legálním vstupu na Krym. Soutěž Eurovize by se znovu mohla vrátit k původnímu soutěžnímu uměleckému zadání.

A Ukrajina by nebyla v podezření, že se z nedostatku jiných možností mstí na handicapované zpěvačce. Jestli je ovšem pravda, že Státní bezpečnost připravuje svržení ukrajinského prezidenta, pak asi platí, že když mluví SBU, mlčí prezident.

autor: dst
Spustit audio