Gita Zbavitelová: Evropa na vlně jednostranného uznávání Palestiny

27. listopad 2014

Když Švédsko před měsícem uznalo neexistující Palestinu, vyvolalo to lavinu podobných kroků v celé Evropě. I když jde pouze o nezávazná doporučení parlamentů, jichž kromě Švédska žádná vláda neuposlechla, vysílají Palestincům významný signál.

Schválily je zákonodárné sbory Británie, Irska a Španělska, v pátek budou o doporučení rozhodovat poslanci ve Francii a chystají se k tomu v Dánsku, Portugalsku, Itálii a Slovinsku. Připojil se dokonce i Evropský parlament, který chce hlasovat v polovině prosince, a je pravděpodobné, že Evropská unie pak uznání Palestiny doporučí všem členským zemím.

Čtěte také

Přehlédněme skutečnost, že všichni tito politici podporují vznik státu, jehož oficiální představitelé podněcují protiizraelské násilnosti. Jen v posledních dnech požehnal poradce předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse, Sultán abú Ajnán, „kolům aut, sekerám a nožům“, jimiž Palestinci v posledních týdnech vraždí izraelské civilisty, a činitel Abbásova hnutí Fatáh Muhammad Biqáí řekl v oficiální palestinské televizi, že „Jeruzalém potřebuje krev, aby se očistil od Židů“.

Podle mezinárodních pravidel a smluv i zdravého rozumu musí Palestina vzniknout pouze jednáním s Izraelem, jak se také obě strany zavázaly v dohodách z norského Osla. Všechna doporučení evropských parlamentů ji však už předem definují jako stát s hranicemi z doby před šestidenní válkou v roce 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem a zcela ignorují požadavky bezpečnosti Izraele i všechny nevyřešené tradiční problémy izraelsko-palestinských jednání.

Palestinci potřebují pro přechod do Egypta i Izraele povolení obou stran, přesto často u vrat čekají marně

Jde nejen o návrat palestinských uprchlíků, status svatých míst tří největších monoteistických náboženství v Jeruzalémě, ale i přetrvávající rozkol v palestinských řadách a nemožnost samosprávy vládnout v pásmu Gazy; dodnes ji tam nepustil teroristický Hamás, který Gazu ovládá a jehož charta výslovně požaduje zničení Izraele a vznik Palestiny na celém izraelském území. Evropské parlamenty nezajímá ani to, že Izrael před devíti lety Gazu vyklidil, ale Palestinci na něj za to odpalují rakety.

Čtěte také

Evropští stoupenci Palestiny si patrně myslí, že svým gestem vyjadřují podporu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, a dávají tím i najevo rozladění z pokračujícího rozšiřování židovských osad a čtvrtí na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Není to však správná cesta – říkají tak Palestincům, že nemusí o vzniku svého státu jednat a dělat žádné ústupky, protože svět mu jej zajistí sám.

Sporné je i schválení podoby palestinského státu s hranicemi z doby před rokem 1967. Území, která Izrael v šestidenní válce obsadil poté, co předešel připravované agresi arabských armád, nepatřila Palestincům, ale Egyptu, Jordánsku a Sýrii. Bez zajímavosti není také skutečnost, že Jordánsko, které v letech 1948–1967 ovládalo jeruzalémské Staré Město, v rozporu s dohodou o příměří nikdy nedovolilo židům, aby se modlili u svého nejposvátnějšího místa, Zdi nářků.

Zeď nářků

Nové evropské nadšení pro neexistující Palestinu, jejíž představitelé z ní nemohou bez souhlasu Izraele ani odjet, se nepochybně projeví i při chystaném kroku palestinské samosprávy – Mahmúd Abbás se stále nevzdal záměru požádat Radu bezpečnosti OSN, aby Palestinu uznala a přikázala Izraeli, aby do roku 2016 vyklidil území, která si Palestinci přejí pro sebe.

Čtěte také

Podání žádosti už několikrát odložil na nátlak Spojených států, jak tento týden přiznal palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí. Ty samosprávu varovaly, že by přišla o jejich finanční pomoc v hodnotě půl miliardy dolarů ročně, protože podle amerického zákona ji Washington musí zastavit v případě jakéhokoli jednostranného palestinského kroku směřujícího ke vzniku státu bez jednání s Izraelem.

Spojené státy budou palestinskou rezoluci v Radě bezpečnosti zřejmě vetovat a nepodpoří ji ani další země. Británie a Francie se hodlají zdržet hlasování a proti jednostrannému uznání Palestiny bez jednání s Izraelem se postavilo i Německo a Nizozemsko, které jsou správně přesvědčeny, že taková gesta Blízký východ k míru nepřiblíží. Jestli však rezoluce v Radě bezpečnosti neprojde, chtějí Palestinci podnikat další kroky, včetně podání žaloby na údajné „izraelské válečné zločiny“ u mezinárodního tribunálu v Haagu.

Budova trestního tribunálu v Haagu

Netřeba dodávat, že Izrael je proti všem popsaným snahám, které podle něj povedou jen k větší palestinské neústupnosti a neochotě k mírovým rozhovorům. Jak prohlásil izraelský velvyslanec v OSN Ron Prosor, svět Židy zklamal už ve čtyřicátých letech a dnes to dělá zas; a evropské parlamenty dávají Palestincům jen „státnost bez míru“.

autor: gzb
Spustit audio