Gita Zbavitelová: Horké léto v Turecku

Demonstranti kritizují premiérovu aroganci, neschopnost ustoupit i snahu o islamizaci země. Zabito bylo už pět lidí a zraněno na 5.000 a protestující se proti policejním zásahům slzným plynem, vodními děly a gumovými projektily začali bránit zápalnými láhvemi a kamením. Turecké úřady tvrdí, že mezi zraněnými je 600 policistů.

Erdogan začal nespokojencům vyhrožovat a před týdnem dal násilím vyklidit istanbulské náměstí Taksim, kde tábořili. Policie zasáhla silou i v dalších městech, včetně Ankary. Premiér však souhlasil, že se s demonstranty sejde, a ve čtvrtek svůj slib splnil. Výsledkem byla dohoda, že vláda plán zástavby parku Gezi pozastaví, dokud jej neposoudí soud, a i kdyby jej podpořil, uspořádá o osudu parku referendum. Erdogan měl pocit, že protestujícím maximálně ustoupil.

Jiného názoru však byli lidé v parku Gezi, kde po vyklizení Taksimu vzniklo stanové městečko. Podle nich Erdogan nesplnil všechny požadavky a nepropustil ani velitele policejních zásahů, ani zadržené demonstranty, kterých je dnes už mnoho set. Rozhodli se proto v parku zůstat. Erdogana to rozběsnilo a opět na ně poslal policii, která je v neděli rozprášila a okupaci parku ukončila. Erdogan tehdy jen o pár kilometrů dál pořádal statisícové shromáždění svých příznivců a opět svým oponentům vyhrožoval a spílal.

Na znamení solidarity s požadavky demonstrantů vyhlásily v pondělí dvě největší turecké odborové organizace sdružující okolo 330.000 zaměstnanců jednodenní generální stávku, které se zúčastnili pracovníci dopravy, stavebnictví, zdravotnictví a médií. Celý den se v řadě měst konaly i protestní pochody. V Istanbulu se jejich účastníci marně snažili vrátit na obklíčený Taksim a došlo k dalším násilným střetům s policií.

Ministr zdravotnictví varoval zdravotníky, kteří v improvizovaných střediscích ošetřují raněné, že jejich počínání je nezákonné a budou zatčeni, a několik jich také zadrženo bylo. Vicepremiér Bülent Arinc dokonce pohrozil rozmístěním armády, která protesty potlačí. Lze si však těžko představit, že takové výhrůžky demonstranty zastaví.

Ještě po čtvrteční schůzce s protestujícími mohl Erdogan nepokoje zvládnout, ale zdá se, že svůj stín nepřekročí. Povolání armády může vést jen k dalšímu násilí a ještě větším protestům. Už teď premiérova pověst ve světě značně utrpěla – jeho postup kritizuje celý Západ v čele s Evropskou unií, do které chce Erdogan Turecko přivést. Nejhorší krize od jeho nástupu k moci před více než deseti lety odhalila rostoucí názorovou propast v turecké společnosti i jeho neschopnost naslouchat druhým. Erdogan předvádí světu právě ty autokratické způsoby, proti kterým Turci protestují. Nepokoje asi nepovedou k pádu vlády, ale už teď ohrožují Erdoganovu touhu vstoupit do dějin jako nejoblíbenější politik moderního Turecka.