Gita Zbavitelová: Palestinci chtějí žalovat Británii za Balfourovu deklaraci z roku 1917

1. srpen 2016

Palestinská samospráva se před více než rokem rozhodla, že jednání o míru se současnou izraelskou vládou nemá smysl, a zahájila proti ní diplomatickou válku s cílem získat vlastní stát bez ústupků a co nejvíc delegitimizovat Izrael.

Snaží se přimět OSN, aby mu založení Palestiny přikázala, v Radě OSN pro lidská práva prosazuje jednu rezoluci odsuzující Izrael za druhou a UNESCO na její popud označuje židovská svatá místa za muslimská, a popírá tak historické a náboženské vazby Židů na jejich zemi. Palestinci rovněž usilují o obžalobu Izraele z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu. Součástí diplomatické války je i jejich nejnovější záměr – chtějí podat mezinárodní žalobu na Velkou Británii za to, že v roce 1917 slíbila v Balfourově deklaraci domovinu Židům v Palestině. Hodlají žalovat „všechny mezinárodní zločiny vůči Palestincům“, prohlásil palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí. Britská vláda, která palestinské samosprávě jen za posledních pět let věnovala 156 milionů liber, na oznámení nereagovala.

Zpráva pobavila Západ, ale Palestinci nežertují. Podle Málikího Balfourova deklarace „připravila cestu ke vzniku Státu Izrael“, a Británie je proto „odpovědná za všechny izraelské zločiny od ukončení britského mandátu v roce 1948“. Deklarace prý „přímo vedla k Nakbě“, tedy katastrofě, za kterou Palestinci označují vyhnání Arabů z nově vzniklého Státu Izrael.

Deklarace ve formě dopisu britského ministra zahraničí Arthura Balfoura předsedovi britské židovské komunity lordu Rothschildovi vyjádřila podporu Londýna národnímu státu Židů v Palestině ještě před rozpadem Osmanské říše a vznikem britského mandátu.

Jakou by taková palestinská žaloba měla šanci na úspěch? Podle právních expertů mizivou, neboť postrádá právní základ a palestinské argumenty jsou nepravdivé.

Společnost národů, předchůdkyně dnešní OSN, v roce 1922 přičlenila Balfourovu deklaraci k smlouvě o vytvoření Britského mandátu Palestina. Tím se právo Židů na sebeurčení v jejich starověké domovině stalo mezinárodně uznávaným právním závazkem. Deklarace historická práva Židů nevytvořila, jen uznala ta existující, aniž jakkoli omezila práva místních Arabů. Navíc v roce 1936 doplnila Peelova komise britský slib návrhem na vznik i arabského státu. Do Palestiny proudily tisíce Židů už za Osmanské říše dlouho před Balfourovou deklarací – Světová sionistická organizace vznikla v roce1897 aprvní větší vlna židovských přistěhovalců přišla už o patnáct let dříve.

Mezi válkami začali Britové pod tlakem Arabů od slibu židovské domoviny couvat a v roce 1921 dali více než polovinu Palestiny Transjordánsku. Omezovali přistěhovalectví Židů a bránili jim v příjezdu do Palestiny i v době smrtelného ohrožení Hitlerem a po válce i těm, kteří holokaust přežili. A k odchodu Arabů z Izraele nevedla Balfourova deklarace, ale jejich odmítnutí vzniku arabského státu po boku Izraele a jeho napadení armádami sedmi arabských zemí hned po vyhlášení nezávislosti v roce 1948.

Ozbrojení Palestinci

Samospráva neuvedla, ke kterému soudu chce žalobu podat. Pokud by žádala po Británii reparace u mezinárodní instance, šlo by o nezvyklý postup. Většinou je vyplácejí jednotlivé vlády, když chtějí vyjádřit lítost nad minulými činy, jako třeba Německo obětem holokaustu. Británie se však za Balfourovu deklaraci nikdy neomluvila – proč také. Palestinci by se mohli obrátit na Mezinárodní soudní dvůr, ale ten může Balfourovu deklaraci posoudit jen podle zákonů platných v roce1917, apřípad by tak zřejmě dopadl ve prospěch Británie. Nežijí žádní svědkové, Balfour byl bezdětný a Palestinci by museli konkrétně doložit, jak dokument vedl k Nakbě i že se na vzniku Izraele nepodílela OSN ani holokaust. Právní odborníci se shodují, že samospráva může nanejvýš získat nějaké prohlášení Valného shromáždění nebo Rady OSN pro lidská práva, ale to by bylo zcela nezávazné. Podle expertů je palestinský záměr stejně nesmyslný, jako kdyby Němci žalovali Spojence za vyvolání druhé světové války.

Palestinský ministr Málikí dal Británii ještě „poslední šanci“. Prohlásil, že samospráva žalobu nepodá, pokud se Londýn za Balfourovu deklaraci omluví. Kdyby Palestinci omluvy dosáhli, bylo by právo Židů na jejich tradiční vlast opět zpochybněno.

autor: gzb
Spustit audio