Gita Zbavitelová: Palestinská vláda národní jednoty opět nevznikla

Znám je zatím jen budoucí premiér – bude jím stávající předseda vlády na Západním břehu Ramí Hamdalláh, bývalý rektor univerzity An-Nadžáh v Nábulusu. Abbás zdůrazňuje, že půjde o kabinet technokratů, aby zmírnil mezinárodní rozladění nad jeho paktem s teroristickým Hamasem.

Spojené státy i Evropská unie předem upozornily, že nová vláda musí odmítnout násilí a uznat Izrael i uzavřené izraelsko-palestinské dohody. Když to neudělá, riskuje samospráva ztrátu americké a možná i evropské finanční pomoci ve výši skoro jedné miliardy dolarů ročně a to by se jí při očekávaném letošním deficitu přesahujícím půldruhé miliardy dolarů příliš nehodilo.

Abbás tvrdí, že kabinet všechny tři podmínky splní, ale to ostře odmítl jak exilový vůdce Hamasu Chálid Mišál, tak jeho zástupce Músa Abú Marzúk a gazanský premiér Ismaíl Haníja. Další člen vedení Mahmúd Zahar dokonce prohlásil, že hnutí hodlá smíření využít k obnovení útoků na Izrael ze Západního břehu.

Čtěte také

Mišál se nedávno po několikaletém rozkolu usmířil s Íránem a výměnou za dlouho odmítané vyjádření podpory syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi bude teď Hamas opět dostávat íránskou pomoc ve výši 200 milionů dolarů ročně a vojenskou výzbroj.

Odmítání Hamasu splnit mezinárodní podmínky není jediná překážka vzniku vlády národní jednoty. Podle informovaných palestinských zdrojů se hnutí s Fatahem neshoduje v řadě zásadních bodů. Kromě osobnosti ministra zahraničí Hamas nesouhlasí ani s několika dalšími navrhovanými členy vlády.

Rozpor panuje i v otázce budoucnosti asi 20 000 členů jeho ozbrojených jednotek, které Hamas tradičně odmítá začlenit do bezpečnostních složek samosprávy a podřídit je jejímu velení. Nechce ani povolit jednotkám Fatahu návrat do Gazy, odkud je v roce 2007 při krvavém puči vyhnal.

Šéf palestinského Hamasu Chálid Mišál|foto: ČTK/AP, Ahmed Gomaa,ČTK

Další sporný bod představuje bezpečnostní spolupráce palestinské vlády s Izraelem. Bez jeho zpravodajské pomoci by byl Hamas už dávno provedl puč i na Západním břehu a samosprávu svrhl. Mahmúd Zahar ale prohlásil, že spolupráce s Izraelem bude muset skončit. To však Abbás nemá v úmyslu.

Není také jasné, kdo bude vládnout v pásmu Gazy, protože Hamas se kontroly nad ním vždycky odmítal vzdát. Neméně významným problémem jsou peníze – Hamas požaduje, aby nová vláda hradila platy 40 000 jeho stoupenců v Gaze, ale to si palestinský rozpočet nemůže dovolit.

Čtěte také

Obě hnutí se zatím také nedohodla na datu konání tolik potřebných voleb do zákonodárného sboru a čela samosprávy – Palestinci naposledy volili parlament v roce 2006 a Abbásovi vypršel mandát před pěti lety.

Na všech těchto otázkách vždycky zkrachovalo každé smiřování od chvíle, kdy Mišál s Abbásem před třemi lety podepsali dohodu o ukončení nepřátelství.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu zdůrazňuje, že nová palestinská vláda bude zodpovědná za každou raketu odpálenou z pásma Gazy na izraelská města, a varuje, že s palestinskou vládou národní jednoty nebude spolupracovat ani vést jednání o míru. Ta před měsícem zkrachovala, a i když obě strany naznačují ochotu k jejich obnově, nenašly zatím společnou řeč.

John Kerry a Benjamin Netanjahu|foto: ČTK/AP, Jacquelyn Martin,ČTK

Podle některých analytiků je ochota Hamasu ke smíření s Fatahem jen taktický krok, který mu má zvýšit klesající popularitu. Má velké finanční potíže kvůli rozkolu s Egyptem, který mu likviduje pašovací tunely, zavírá hranice a pronásleduje jeho členy, a další hrozbou je pro něj sílící soupeř v Gaze, teroristická skupina Islámský džihád.

Národní smíření, které si přeje drtivá většina Palestinců, by Hamasu přinejmenším přineslo větší oblibu, novou legitimitu v očích Egypta a peníze do prázdné pokladny. Jak ale ukazuje dosavadní vývoj, představy obou hnutí o smíření se značně liší – Hamas chce očividně jen získat, ale ničeho se nevzdat. Budoucnost vlády národní jednoty tak zůstává nejistá.