Gita Zbavitelová: Pásmo Gazy rok po izraelské operaci

Mezinárodní společenství nesplnilo závazek, že na ni finančně přispěje, a poslalo jen asi čtvrtinu slíbených peněz. Opravy prvních ze zhruba 18 000 zcela zničených domů začaly až koncem července, ale kvůli nedostatku finančních prostředků postupují pomalu.

Svět z toho s oblibou obviňuje Izrael, přestože ten na rozdíl od Egypta nezavírá hraniční přechody a pouští do Gazy stavební materiál. Od října ho pásmo dostalo přes jeden a čtvrt milionu tun a Izrael přechody ještě rozšiřuje, aby jimi mohlo projíždět víc kamionů s pomocí než současných 600 denně.

Jelikož Egypt své hranice s Gazou prakticky neotvírá a zničil Hamásu skoro všechny pašovací tunely, hnutí ztratilo cesty k získávání zbraní a věcí nutných k jejich výrobě a budování útočných tunelů do Izraele.

To, co potřebuje, tak čerpá z dodávek určených k obnově zničených domů – stavební materiál na opravy dostalo asi 90 000 Gazanů, ale protože finanční tíseň je velká a hospodářská situace špatná, raději materiál prodávají na černém trhu a žijí dál v poničených domovech.

Čtěte také

Hamás na jedné straně dodržuje klid zbraní a důsledně trestá každého, kdo jej poruší, a dokonce prý s Izraelem tajně jedná o dlouhodobém příměří, ale zároveň se chystá k další válce. Potvrdil to i člen hnutí nedávno zadržený v Izraeli, který vyzradil detaily o nové síti útočných tunelů a systematickém doplňování zásob raket. Připravuje se také Izrael, který od loňska mimo jiné vyvinul systém na detekci tunelů.

Přestože vysoký představitel Hamásu Músa Abú Marzúk ještě před dvěma týdny prohlásil, že Hamás už nedostává podporu z Íránu, dopadený Gazan tvrdí opak. Podle něj Teherán do pásma posílá peníze, zbraně i třeba elektronické zařízení k rušení signálu izraelských bezpilotních letounů a cvičí také bojovníky Hamásu, mimo jiné i ke špionážním letům na padákových kluzácích.

Palestina. Po konfliktu Izraele s Hamásem zůstaly v Pásmu Gazy desítky tisíc poškozených nebo zničených budov|foto: Štěpán Macháček

Rozpor mezi přípravami na válku a touhou po příměří uvnitř hnutí lze vysvětlit jen rozkolem mezi politickým vedením a ozbrojeným křídlem Hamásu. Odráží se i na volbě spojenců – zatímco ozbrojené křídlo posiluje vztahy s Íránem, to politické se přiklonilo k jeho zapřísáhlému nepříteli Saúdské Arábii, kterou v červenci nečekaně navštívil exilový vůdce Hamásu Chálid Mišál.

Rozkol Hamásu příliš neprospívá, protože jeho donedávna pevnou pozici v Gaze stále víc ohrožují salafisté, kteří se hlásí k Islámskému státu. Ti už od loňska odpálili více než tucet raket na Izrael a Hamásu vyhrožují svržením kvůli příliš mírnému postoji vůči Izraeli i nedůslednému dodržování práva šarí‘a. Provádějí pumové atentáty na členy Hamásu a vyhazují do povětří auta a Hamás proti nim tvrdě zasahuje.

Čtěte také

Zároveň však úzce spolupracuje s teroristy napojenými na Islámský stát na Sinaji, kteří útočí na egyptské vojáky – Hamás v Gaze islamisty cvičí, vyzbrojuje i léčí. Hraje tak dvojí hru, která se mu nemusí vyplatit.

Izraelské zpravodajské služby odhadují, že v Gaze působí až tisíc ozbrojenců Islámského státu, který se tam těší větší podpoře než v ostatních arabských zemích a členská základna mu rychle roste.

Pro Hamás představuje stále vážnější hrozbu a řada odborníků je přesvědčena, že Islámský stát hnutí svrhne a Gazu ovládne. Taková situace by ovšem měla katastrofální následky.