Gita Zbavitelová: Prezidentské volby v Íránu

Ahmadínežád už podle ústavy potřetí kandidovat nemůže, ale chybět nebude ani Íráncům, ani Západu, ani íránským ajatolláhům, s nimiž měl časté spory kvůli svým mocenským ambicím.

Rada dohlížitelů, nejvyšší ústavní orgán, z boje vyřadila skoro 680 uchazečů a ponechala v něm jen osm kandidátů loajálních režimu. Nechce, aby se opakovala situace z minulých voleb před čtyřmi lety, kdy zfalšované výsledky vyvolaly statisícové protesty. Režim demonstrace tvrdě potlačil, zabil desítky lidí, stovky zranil a tisíce pozatýkal. Dva neúspěšní kandidáti minulých voleb a vůdci opozice Mírhosejn Músaví a Mehdí Karúbí jsou už přes dva roky v domácím vězení a odříznutí od světa, opoziční hnutí se v podstatě rozpadlo, lidé jsou apatičtí a opozice žádného kandidáta nemá.

Dva z vybraných uchazečů o prezidentský úřad tento týden odstoupili a v boji jich zůstalo jen šest. Vyhraje ten, koho bude chtít nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Za nejpravděpodobnějšího vítěze je považován hlavní jaderný vyjednavač Saíd Džalílí, který chce zachovat tvrdý kurs vůči světu v jaderné otázce. Bez šancí však není ani bývalý ministr zahraničí a poradce Chameneího Alí Akbar Velájatí nebo teheránský starosta Mohammad Bakir Kalibaf. Menší naděje se vkládají do někdejšího velitele Revolučních gard Mohsína Rézaie. O povaze konzervativních uchazečů vypovídá mimo jiné i skutečnost, že Velájatí a Rézai se podle Argentiny podíleli na teroristických útocích na židovské středisko v Buenos Aires v roce 1994, při kterém bylo zabito 85 lidí.

Výsledek posledních dvou kandidátů se předvídat nedá. Bývalý ministr ropného průmyslu Mohammad Gharází kandiduje jako nezávislý a je považován za outsidera. Hasan Rovhání je označován za umírněnějšího než ostatní kandidáti. Býval poradcem někdejšího prezidenta Rafsandžáního, který chtěl rovněž kandidovat, ale neprošel sítem Rady dohlížitelů. Rovháního podpořil jak Rafsandžání, tak i bývalý reformistický prezident Mohammad Chátamí a lze očekávat, že jestli stoupenci opozice nebudou volby bojkotovat, budou pro něj hlasovat také. Rovhání je sice jednooký mezi slepými, ale vzbuzuje naděje, že by ve funkci prezidenta mohl alespoň zmírnit napětí se Západem a snad i zlepšit íránskou ekonomiku.

Její žalostný stav byl i hlavním tématem předvolebních debat kandidátů, ale ani jeden nenabídl přesvědčivé řešení. Všichni se však shodli v otázce jaderného programu, v němž je podle nich třeba zatvrzele pokračovat. Vytoužená změna íránského jaderného postoje tak rozhodně nehrozí. Prezident v těchto věcech stejně nemá konečné slovo a rozhodnutí přísluší Chameneímu. Má však možnost zlepšit hospodářskou situaci nebo bojovat proti rozšířené korupci. Demokratické svobody nepřinese Íráncům žádný z kandidátů.