Ilona Švihlíková: Svět nulových úrokových sazeb
Nízké, postupně nulové úrokové sazby byly po vypuknutí velké systémové poruchy, které říkáme Velká recese, vnímány jako dočasný nástroj k oživení ekonomiky. Až se ekonomický vývoj vrátí k normálu, říkalo se, pak se i úrokové sazby přestanou pohybovat na úrovních kolem nuly.
Jenže, jsme osm let po Velké recesi, a úrokové míry řady vyspělých zemí jsou buď na nule, nebo se dokonce dostaly do záporného teritoria. A konce této politiky nevidět.
Co na tom, že i Mezinárodní měnový fond vyzývá k větší roli fiskální politiky, tedy například k navýšení vládních výdajů. Většina zemí se cítí spíše pod tlakem dluhy (a nejen ty veřejné) snižovat, což je přesně opačný typ politiky.
Jak ukazují údaje Bank of England, v roce 1990 byla průměrná úroková sazba vyspělých zemí 5 procent, nyní je to číslo poblíž nuly. Dlouhodobá aplikace takovéto politiky zároveň omezuje manévrovací prostor centrálních bank pro případnou další krizi.
Ať už se v monetární politice, kterou mají pod palcem centrální banky, vyvádějí ledasjaké hokusy pokusy, efekt na reálnou ekonomiku zůstává slabý. Převodová páka do reálné ekonomiky se zabrzdila u investic. Převažující tlak je na tvorbu úspor, což dobře ukazují nadnárodní korporace, které sedí na stovkách miliard dolarů.
Peníze rozhazované z helikoptéry
Úspory jsou ale pro nízké úrokové sazby důležité jen kvůli představě o nutnosti snižovat naakumulované dluhy na všech úrovních, od veřejné po soukromou. Roli úspor totiž zvýrazňuje i vysoká nerovnost. Bohatí spoří více a pokud se příjmy koncentrují u horního 1 procenta, nutně je oslabena celková kupní síla – a s ní také investice.
Proč také investovat, když kupní síla zůstává dlouhodobě slabá. Nízké až záporné úrokové sazby mají samozřejmě vliv na fungování bankovního sektoru jako celku, nejen penzijních fondů, o kterých se nejčastěji hovoří.
Kritici postupu centrálních bank se domnívají, že tato politika ohrožuje fungování bankovního sektoru jako celku a vytváří tlak na využívání rizikovějších operací, které by mohly přinést vyšší výnos, nemluvě o možnosti nafukování dalších bublin.
Organizace, které dříve téměř démonizovaly roli vlády v ekonomice, se stále zoufaleji obracejí na státy s výzvami na podporu veřejných investic, které jsou ovšem jen málokdy vyslyšeny. A tak se již nejen teoretici upínají ke stále radikálnějším návrhům, které mají za cíl vyvézt ekonomiky vyspělých zemí z nulových až záporných úrokových sazeb.
Peníze rozhazované z helikoptéry se stávají diskutovaným tématem. Ale možná jsou všechna tato opatření centrálních bank jen výrazem zoufalé křeče, že svět se po Velké recesi změnil a že už nebude nikdy jako dřív. A že onen „nový normál“ nelze spojovat jen s Čínou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
