Ilona Švihlíková: V měnové politice padají tabu. A to nejsme ještě u konce

Kvantitativní uvolňování zní jako zaklínadlo, ale čarování centrálních bank nepřineslo očekávané výsledky. Příjemným vedlejším efektem se stalo oslabení měny, ale to nebyl původní účel tohoto nástroje.

Řada vyspělých zemí se tedy pustila do sféry záporných úrokových sazeb, která sahá od menších ekonomik jako je Švédsko či finančně významné Švýcarsko až po Japonsko a Eurozónu. Protože ekonomické výsledky vyspělých zemí žádné velké nadšení nevzbuzují, otevírají se další cesty, dříve těžko představitelné.

Peníze rozhazované z helikoptéry byly původně spíše akademickým cvičením, které zmínil poprvé Milton Friedman jako netradiční, leč možný nástroj centrální banky. Dnes jsme v situaci, kdy se účinky takového opatření rozebírají dosti často i na stránkách Financial Times.

Pobočka Deutsche Bank v Londýně připravila rovnou souhrn možností, které se pro centrální banky v situaci vyčerpávání tradičních nástrojů, otevírají. Očekává se, že Japonsko by mohlo být první zemí, která se pustí do nového terénu. Bylo to právě Japonsko, které začalo jako první používat v boji proti deflaci kvantitativní uvolňování a nyní je v situaci, kdy už mu věru příliš mnoho nástrojů než právě ony „helikoptérové peníze“ nezbývá.

Sledujme Japonsko

Logo|foto:Český rozhlas

Analýza Deutsche Bank samozřejmě nepočítá s tím, že by skutečně z helikoptéry padaly bankovky. V praxi se nabízejí tyto varianty: centrální banka bude nakupovat vládní dluhopisy, vládě budou připsány peníze, odepíše se část vládního dluhu drženého centrální bankou, nebo půjde o přímou peněžní podporu obyvatelstvu.

Některé z operací – jako je tzv. monetizace dluhu, tedy přímý nákup dluhopisů od vlády – jsou v řadě zemí zakázány, nicméně hospodářská praxe nám ukazuje, že centrální banky si často umějí najít kreativně cesty pro netradiční politiku.

Např. asi nejčastěji diskutovaná varianta helikoptérových peněz ve formě připsání určité částky každému občanovi na účet má mnohem méně právních omezení, než by se na první pohled zdálo. Otevírá se tím ovšem nejen otázka ekonomické efektivnosti a případných následků, ale také legitimity centrální banky, která ve většině vyspělých zemí je tzv. nezávislá a nepřijímá instrukce od vlády.

Jedno je jasné. Ať zní návrhy netradiční monetární politiky jakkoliv šíleně, je dosti pravděpodobné, že se s nimi v praktickém ekonomickém životě setkáme. Sledujme Japonsko, které již přes 20 let slouží jako předvoj vyspělých zemí.