Ivan Hoffman: Krátká práce

23. srpen 2014

Názory a argumenty

Když nyní slyšíme ze všech stran německý termín kurzarbeit, a dovídáme se, že jde o lék na sankce a embarga, připadá nám to slovo nějak povědomé. A potrápíme-li paměť, i bez Googlu se nám vybaví, jak se stejnou medicínou ne tak dávno přišel jistý pan Drábek, když se řešila globální finanční krize způsobená pro změnu prasknutím americké hypoteční bubliny.

Pak ale logicky vyvstane otázka, proč se volá pro zavedení opatření, které je již zavedeno? Je to proto, že za ministra Drábka byl kurzarbeit sice zaveden, ale u německého léku byla optimalizována receptura, takže vznikl český kurzarbeit, o který pak v praxi nemocní neprojevili valný zájem.

Princip zkrácené pracovní doby, kdy firma v přechodné krizi udrží perspektivního zaměstnance díky státnímu příspěvku a stát ušetří peníze, které by ho stál propuštěný zaměstnanec na dávkách a podporách, v Německu funguje.

U nás se ovšem pan Drábek bál, aby lék nezneužívali simulanti a zpřísnil kritéria státní podpory tak, že se lék stal nedostupným i pro nemocné. Není vyloučeno, že pokud se nyní kritéria změkčí, aby kurzarbeit i u nás fungoval, na veřejné peníze se první vrhnou právě ti simulanti, a na nemocné nezbude. Našim problémem s kurzarbeitem dost možná bude, že nejsme Němci.

Čtěte také

Na kurzarbeitu je mimochodem nejzajímavější, že se jedná o netržní opatření, které minimalizuje škodu, napáchanou trhem. Pokud trh generuje zisky, stát nevidí důvod k regulaci. S tou štědře přispěchá, když se trh kvůli své chamtivosti dostane do potíží.

Smyslem kurzarbeitu není ani tak minimalizace škody, jako záchrana ekonomického modelu, který ty škody působí, neboť v nich spatřuje zisk. Bylo by to legrační, kdybychom se nesmáli sami sobě a kdyby ta sranda nebyla za naše peníze.

autor: iho