Ivan Štern: České pojetí spravedlnosti a H-Systém

Jaké bylo jeho překvapení, když se jeho známí zloději, dva dny na to objevili před jeho dveřmi! I se sekačkou. Nehnulo v nich svědomí? Ne. Jednoduše mu ji chtěli prodat. Byl přece nejjistějším zákazníkem. Když nekoupí, varovali zloději, vrazí ji do frcu a vykoupit od zastavárníka bude mnohem dražší.

Můj přítel se sice třásl zlostí, ale nakonec sekačku koupil.

To družstvo Svatopluk, složené z nešťastníků, které v rámci H-Systému okradl se svými kumpány jistý Smetka, bylo méně prozíravé. I když Smetka se svými pacholky chtěl krádež a podvod na stovkách naivů, kteří mu svěřili životní úspory za slib, že jim postaví bydlení ve vlastním, zakamuflovat bankrotem a ulité peníze, jež zmizely neznámo kam, byly tak podle něho ztraceny v důsledku smůly podnikatelské, svatoplukovci mu na špek neskočili. Ujali se v Horoměřicích rozestavěného torza, jež Smetkovi sloužilo jako kulisa pro fiktivní bankrot, a v domnění, že ono torzo odpovídá penězům, o něž je Smetka připravil, dali dohromady další desítky miliónů a svůj sen si nakonec dostavěli.

Jenže do toho vlítla Klausova amina. Smetkovi pacholci byli amnestováni – jejich proces se údajně neúnosně táhl – a kamufláž podvodu – ono torzo mezitím dostavěné a obydlené již druhou generací – se stala náhle základem ctihodné konkurzní podstaty, a ne symbolem jedné z největších zlodějen konce 20. století.

Do dražby však nesměřuje jen torzo, ale i dostavěné domy, poctivě financované a poctivě dostavěné podvedenými klienty. A tak tito zloději, protože jsou patrně rozsahem zlodějny noblesnější, než ušmudlanci mého přítele a jeho sekačky na trávu, v zastoupení správkyně konkurzní podstaty nabízejí okradeným nešťastníkům jejich bydlení, o které byli okradeni a o které opět jsou okrádáni, zaplatit třikrát, pokud si je budou chtít pro sebe zachovat.

Prý se tak děje podle zákona. Ušmudlanci mého přítele, pobíhající s ukradenou sekačkou jsou v porovnání s touto obludností vejlupkem ctností. Už chápu, proč staří Římané říkali: „Fiat iustitia, pereat mundi“, „Nechť zvítězí spravedlnost, i kdyby zanikl svět“. Měli tím jasnozřivě na mysli české pojetí spravedlnosti.