Ivan Štern: Polský ministr obrany požaduje po Německu válečné reparace
Kdyby nešlo o vážnou věc, tak by to celé bylo k smíchu. Ale není. Patrně v souvislosti s probíhajícím výročím Varšavského povstání v roce 1944 napadlo polského ministra obrany Macierewicze, že by Polsko mohlo uplatňovat válečné reparace jako náhradu za škody Polsku způsobené wehrmachtem za druhé světové války.
K panu ministrovi se přidal poslanec Mularczyk, rovněž ze strany Právo a spravedlnost. Nápad doplnil požadavkem zpracovat odpovídající expertízu s cílem dobrat se celkového vyčíslení utrpěných škod. Zatímní se odhady pohybují kolem 5 biliónů dolarů.
Úsilí o dekomunizaci
Po vzrušených dnech, točících se kolem likvidace právního státu, a zklidněných vetem prezidenta Dudy, musí polská veřejnost dostat další stravu k rozčilení. Ivan Štern
Nápad pana ministra sekundovaný panem poslancem se mi jeví jako součást široce pojatého úsilí o dekomunizaci polské společnosti, tedy o její očištění od sebemenších nánosů komunismu, což představuje základní politickou prioritu vládnoucí strany Právo a spravedlnost.
Ministr obrany totiž ve svém vyjádření narážel na události v roce 1953, kdy se lidové, rozuměj komunistické, Polsko zřeklo ve vztahu k demokratické, rozuměj komunistické, části Německa, známé také jako Německá demokratická republika, jakýchkoli nároků na válečné reparace.
Ještě za Kaczyńského
Pan ministr řekl, že „to byla sovětská kolonie, lidové Polsko, které se zřeklo příslušné části reparací, spojené s územím státu rovněž loutkového, sovětské NDR“. Z vyjádření vyplývá, že svrchované Polsko, a jím lidové Polsko nebylo, se nikdy nároku na válečná odškodnění nezřeklo a že na tomto nárok jednoduše trvá.
Polské veřejnoprávní rádio, plně v rukách vládnoucí strany, se prostřednictvím jisté mluvčí nechalo slyšet, že jde o krok již léta netrpělivě očekávaný. A pak ta paní dodala, že ještě když byl Lech Kaczyński, tragicky zahynulý polský prezident, primátorem města Varšavy, radnice vyčíslila, že škoda způsobená městu během Varšavského povstání se pohybuje ve výši 50 miliard dolarů.
Nejspíš pro pestrost se poté polské veřejnoprávní rádio dotázalo řady expertů, jak věc nazírají. Šlo veskrze o lidi tak či onak spjaté se stranou Právo a spravedlnost.
Další rozčilení
Sotvakdo by v polské vládě byl tak naivní, aby čekal od Německa byť cent válečných náhrad. Ivan Štern
Spor se totiž nevede jen o výši způsobených škod a jejího finančního vyjádření, ale i o to, zda se zřeknutí se válečných náhrad v roce 1953 týkalo celého Německa, anebo jen jeho komunistické části.
Mluvčí německé vlády Ulrike Demmer zdůraznila, že v roce 1953 se Polsko závazně zřeklo všech nároků, tedy i vůči tehdejší Německé spolkové republice, a že v pozdějších letech tento svůj postoj opakovaně potvrzovalo. Naopak místopředseda polského ústavního soudu, vládnoucí stranou do funkce přímo dosazený, Mariusz Muszyński je názoru, jak jinak, zcela protichůdného.
Že jde o bouři ve sklenici vody, a to ve sklenici výlučně vnitropolitické, je nabíledni. Sotvakdo by v polské vládě byl tak naivní, aby čekal od Německa byť cent válečných náhrad. Po vzrušených dnech, točících se kolem likvidace právního státu, a zklidněných vetem prezidenta Dudy, musí polská veřejnost dostat další stravu k rozčilení. Tentokrát příběh, jak komunisti, dodnes údajně všude možně škodící, v roce 1953 polský národ sprostě okradli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
