Jakub Šiška: Němci chtějí „odprivatizovat“ energetické sítě

24. duben 2013

Energetická infrastruktura nepatří do soukromých rukou, ale má být veřejným majetkem. K tomuto závěru dospívá v sousedním Německu stále víc lidí.

V řadě měst proto vznikají občanské iniciativy za vykoupení, resp. převzetí sítí pod komunální správu. Co Němce k takové aktivitě vede?

Je tomu nějakých 10–15 let, kdy se privatizace veřejných podniků a služeb zdála výhodná – nejen u nás, ale i v Německu. Tak třeba v Hamburku prodali elektrickou a teplovodní síť švédskému koncernu Vattelfall a plynovody domácímu koncernu E.ON. Tyto firmy ovládají nejen distribuci, ale provozují i uhelné a jaderné elektrárny. Zisk z prodeje se ale v městském rozpočtu rychle rozplynul a spotřebitelé zůstali rukojmími firem, na jejichž rozhodování nemají žádný vliv.

Dokud fungovala energetika postaru, nedalo se s tím nic dělat, ale s rozvojem lokálních obnovitelných zdrojů lidé poznali, že alternativa existuje. Mnozí se stali podílníky v občanských energetických projektech nebo si pořídili některý obnovitelný zdroj pro vlastní dům či firmu. A protože energetická změna je v Německu populární, začali se lidé domáhat možnosti přímo rozhodovat o tom, z jakých zdrojů budou energii mít a kam poplynou zisky z jejího prodeje.

Občanská iniciativa za vykoupení sítí zpět do městských rukou získala za dva roky 116 tisíc podpisů a vymohla si tak vypsání městského referenda. To se bude konat v listopadu souběžně s celostátními parlamentními volbami. Podle současných průzkumů iniciativu podporují dvě třetiny obyvatel Hamburku, a to i přesto, že vykoupení bude městskou kasu stát 2 miliardy eur. To je také hlavní argument odpůrců celé akce. Iniciativa ale upozorňuje, že část peněz se brzy vrátí – vlastníkem sítí se totiž stane nově založená komunální firma, ve které si občané budou moci koupit podíly a profitovat na jejím zisku. Tento model občanské účasti je v Německu velmi rozšířený, v zemi už existuje přes 600 energetických družstev a týdně přibývají v průměru tři další.

Podobná iniciativa je aktivní i v Berlíně – ovšem s tím rozdílem, že Berlín svou elektrickou síť neprodal, ale pouze udělil firmě Vattenfall koncesi na její provozování. Tato koncese příští rok vyprší, což je podle aktivistů ideální příležitost. K převzetí sítě nebude Berlín na rozdíl od Hamburku potřebovat tolik peněz, Vattenfall bude mít nárok jen na několik milionů eur za vložené investice. O úspěchu berlínská iniciativa nepochybuje – jednak proto, že si Vattenfall letos naběhl 13procentním zdražením elektřiny, a jednak proto, že už má jednu takovou akci za sebou. Před několika lety přinutila město vykoupit dříve zprivatizované vodovody a umožnit občanům majetkovou účast na správě komunálního podniku.

Může to znít odvážně, ale v zásadě není důvod, proč by něco takového nešlo i u nás. Stačí si představit, že nemusíme ve fakturách za elektřinu platit pochybné investice ČEZu v Bulharsku nebo v Albánii, ale přispívat na rozvoj svého města nebo regionu, případně spolurozhodovat o tom, kudy se má energetika dál rozvíjet. K tomu je ovšem zapotřebí silný občanský tlak. Bez něj se věci nehnou z místa – ani v Německu, ani v Česku.

autor: Jakub Šiška
Spustit audio