Jakub Šiška: Němci řeší, co s uhelnými elektrárnami
Není žádným tajemstvím, že německá „Energiewende“ nebudí u našich sousedů nadšení všech. K jejím odpůrcům patří energetické koncerny, mnohé průmyslové podniky, někteří ekonomové a samozřejmě politici.
Šéf SPD a nynější ministr hospodářství Sigmar Gabriel je jedním z nich. Už dlouho tvrdí, že obnovitelné zdroje jsou drahé a nespolehlivé a že jejich rozmach je třeba přibrzdit. Nyní napsal v oficiálním ministerském dokumentu, že nelze zároveň opouštět jadernou i uhelnou energetiku.
Takové požadavky by prý vyvolaly enormní růst cen elektřiny, nestabilitu dodávek a odchod velké části průmyslu do zahraničí. Uhelné a plynové elektrárny mají být ještě dlouho potřeba, protože ty větrné a solární nejsou s to je nahradit. Podle Gabriela je třeba skončit s energetickými iluzemi.
Tyto věty znějí sice radikálně, ve skutečnosti ale neříkají nic převratného. Nikdo v Německu nepožaduje, aby byly uhelné elektrárny odstaveny hned, resp. před rokem 2022, který platí jako „deadline“ pro jaderné bloky.
Spor je o to, jestli má uhelná energetika odcházet ze scény samovolně tím, jak ji postupně vytlačují obnovitelné zdroje, nebo jestli má její utlumování řídit stát, podobně jako v případě jádra.
Gabriel je pro samovolný vývoj, ministryně životního prostředí Barbara Hendricks, mimochodem rovněž z SPD, pro státní angažovanost. Argumentuje mimo jiné tím, že jinak by Německo nemuselo splnit své klimatické cíle.
Ovšem i kdyby se německá vláda přiklonila k názoru ministra hospodářství a ponechala osud uhelných elektráren na vývoji trhu, fosilní energetiku v Německu žádná dobrá perspektiva nečeká.
Je sice pravda, že loni dosáhla výroba elektřiny z uhlí historicky rekordní hodnoty, ale letošní data už svědčí o poklesu. Klesá i těžba uhlí v hnědouhelných dolech.
Stále se rozšiřuje seznam fosilních elektráren, které chtějí jejich majitelé kvůli nerentabilitě odpojit z provozu – podle posledních údajů je jich 47 s celkovým výkonem 7740 MW.
Koncern Vatenfal couvá ze svých plánů na otevření nových dolů v Sasku a Braniborsku.
Elektřiny je na trhu prostě přebytek a její spotřeba už několik let klesá, což je v době ekonomického růstu dříve nevídaná záležitost.
Důvod toho všeho je jednoduchý: obnovitelné zdroje, které dnes vyrábějí 27 % elektřiny, mají podle plánu německé vlády dodávat v roce 2030 60 %. Dost pravděpodobně to ale bude víc, protože dosavadní nárůst výkonu obnovitelné energetiky pokaždé překonal veškerá očekávání.
Za pozornost také stojí, jak interpretovala německou debatu některá česká média. Server Ihned.cz napsal s odvoláním na zprávu Die Zeit, že německá vláda nepočítá s brzkým odstavením uhelných elektráren.
Ještě údernější věty si mohli přečíst čtenáři serveru Lidovky.cz: „Německo zvažovalo postavit mimo provoz desítky zastaralých uhelných elektráren. Teď ale vláda rozhodla, že uhelné elektrárny budou běžet dál.“
Ve skutečnosti, jak už bylo řečeno, zavírání uhelných elektráren probíhá v Německu nezávisle na vůli vlády. A že by vláda rozhodla o jejich dalším provozu, je vyložená nepravda.
Jak Die Zeit, tak ostatní média referují o sporu uvnitř kabinetu, který bude nutné vyřešit kompromisem. Senzace v podobě ztroskotání německé „Energiewende“ se zkrátka nekoná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.