Jakub Šiška: Němci řeší, co s uhelnými elektrárnami

25. listopad 2014

Není žádným tajemstvím, že německá „Energiewende“ nebudí u našich sousedů nadšení všech. K jejím odpůrcům patří energetické koncerny, mnohé průmyslové podniky, někteří ekonomové a samozřejmě politici.

Šéf SPD a nynější ministr hospodářství Sigmar Gabriel je jedním z nich. Už dlouho tvrdí, že obnovitelné zdroje jsou drahé a nespolehlivé a že jejich rozmach je třeba přibrzdit. Nyní napsal v oficiálním ministerském dokumentu, že nelze zároveň opouštět jadernou i uhelnou energetiku.

Takové požadavky by prý vyvolaly enormní růst cen elektřiny, nestabilitu dodávek a odchod velké části průmyslu do zahraničí. Uhelné a plynové elektrárny mají být ještě dlouho potřeba, protože ty větrné a solární nejsou s to je nahradit. Podle Gabriela je třeba skončit s energetickými iluzemi.

Tyto věty znějí sice radikálně, ve skutečnosti ale neříkají nic převratného. Nikdo v Německu nepožaduje, aby byly uhelné elektrárny odstaveny hned, resp. před rokem 2022, který platí jako „deadline“ pro jaderné bloky.

Čtěte také

Spor je o to, jestli má uhelná energetika odcházet ze scény samovolně tím, jak ji postupně vytlačují obnovitelné zdroje, nebo jestli má její utlumování řídit stát, podobně jako v případě jádra.

Gabriel je pro samovolný vývoj, ministryně životního prostředí Barbara Hendricks, mimochodem rovněž z SPD, pro státní angažovanost. Argumentuje mimo jiné tím, že jinak by Německo nemuselo splnit své klimatické cíle.

Větrná energie

Ovšem i kdyby se německá vláda přiklonila k názoru ministra hospodářství a ponechala osud uhelných elektráren na vývoji trhu, fosilní energetiku v Německu žádná dobrá perspektiva nečeká.

Je sice pravda, že loni dosáhla výroba elektřiny z uhlí historicky rekordní hodnoty, ale letošní data už svědčí o poklesu. Klesá i těžba uhlí v hnědouhelných dolech.

Stále se rozšiřuje seznam fosilních elektráren, které chtějí jejich majitelé kvůli nerentabilitě odpojit z provozu – podle posledních údajů je jich 47 s celkovým výkonem 7740 MW.

Koncern Vatenfal couvá ze svých plánů na otevření nových dolů v Sasku a Braniborsku.

Čtěte také

Elektřiny je na trhu prostě přebytek a její spotřeba už několik let klesá, což je v době ekonomického růstu dříve nevídaná záležitost.

Důvod toho všeho je jednoduchý: obnovitelné zdroje, které dnes vyrábějí 27 % elektřiny, mají podle plánu německé vlády dodávat v roce 2030 60 %. Dost pravděpodobně to ale bude víc, protože dosavadní nárůst výkonu obnovitelné energetiky pokaždé překonal veškerá očekávání.

Solární panely (ilustrační foto)

Za pozornost také stojí, jak interpretovala německou debatu některá česká média. Server Ihned.cz napsal s odvoláním na zprávu Die Zeit, že německá vláda nepočítá s brzkým odstavením uhelných elektráren.

Ještě údernější věty si mohli přečíst čtenáři serveru Lidovky.cz: „Německo zvažovalo postavit mimo provoz desítky zastaralých uhelných elektráren. Teď ale vláda rozhodla, že uhelné elektrárny budou běžet dál.“

Ve skutečnosti, jak už bylo řečeno, zavírání uhelných elektráren probíhá v Německu nezávisle na vůli vlády. A že by vláda rozhodla o jejich dalším provozu, je vyložená nepravda.

Jak Die Zeit, tak ostatní média referují o sporu uvnitř kabinetu, který bude nutné vyřešit kompromisem. Senzace v podobě ztroskotání německé „Energiewende“ se zkrátka nekoná.

autor: Jakub Šiška
Spustit audio