Jakub Šiška: Půda jako dar
Dlouho se zdálo, že zemědělské půdy v Evropě je nadbytek a že její cena je při plánování staveb zanedbatelná. Už zhruba sedm let je ale v Německu všechno jinak.
Ceny letí rok od roku výš a donedávna vysoký rozdíl mezi východními a západními spolkovými zeměmi se vyrovnává. Zatímco v roce 2007 stál jeden hektar půdy v bývalé NDR průměrně 4 tisíce euro, loni to bylo už přes 10 tisíc.
V západních spolkových zemích stoupla cena za hektar v průměru z 16 tisíc na 18 tisíc euro. Příčin je podle expertů několik. Zemědělské půdy především rychle ubývá, každý den kolem 75 hektarů. Nejde jen o přímé zábory kvůli výstavbě silnic a budov, ale i o kompenzace za trvale vykácené lesy, kdy investor musí vysadit náhradní zeleň – a to může lze zpravidla právě jen na zemědělské půdě.
Dalším faktorem je to, že půda mnohde ztrácí vlivem letitého používání chemikálií na kvalitě, takže se na ni už nevyplatí hospodařit. A svou roli hraje rovněž masivní podpora pěstování energetických plodin, které konkurují zemědělským plodinám.
Důsledkem je mimo jiné to, že především ekologičtí zemědělci, kteří hospodaří na pronajaté půdě, už nemohou rostoucí ceny zaplatit a krachují. Jak uvádí studie Technické univerzity v Braunschweigu, od roku 2011 skončilo v Německu každý rok kolem 600 menších biozemědělců.
Naštěstí ale poptávka po biopotravinách, a to pokud možno regionálních, v Německu trvale stoupá. Poslední dobou vznikají také občanské projekty, jejichž cílem je ekologickým zemědělcům pomoci. Například banka GLS, což je celosvětově první banka, investující výlučně do sociálně a ekologicky odpovědných projektů, založila roku 2009 družstvo pro ekologicky obdělávanou půdu.
Vstoupit do něj může každý, kdo si koupí podílový list v hodnotě 1000 euro. Za shromážděné peníze družstvo nakupuje zemědělskou půdu po celém Německu a pronajímá ji ekologickým zemědělcům za ceny, které si mohou dovolit. K letošnímu roku má ve vlastnictví něco před 6 tisíc hektarů.
Družstvo také koupilo několik menších biostatků, které zachránilo před krachem. Na to, že se podílníci musí smířit jen se symbolickou dividendou a dobrým pocitem, je to poměrně slušný výsledek.
Trochu jiný koncept má družstvo s názvem Kulturland. I ono nakupuje půdu pro biozemědělce, kterým ji bezúročně pronajímá. Podílníci za to dostávají místo dividend poukázky na bioprodukty nebo naturálie v podobě i u nás známých biobedýnek od konkrétních zemědělců. Cílem je podpořit místní ekonomiku a propojit biozemědělce s konkrétními spotřebiteli.
Družstvo působí v Bádensku Württembersku, kde vlastní zhruba 500 hektarů. Zpravidla je koupilo přímo od zemědělců, ohrožených krachem, a to za peníze lidí z blízkého okolí. V některých případech se dokonce podařilo přikoupit některé pozemky v sousedství a hospodaření dál rozvinout.
Radost z toho má nejen konkrétní zemědělec, ale všichni zúčastnění. Tak funguje občanská společnost v praxi.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
