Jan Bednář: Británie chce spolupracovat s Francií při ochraně hranic

Jak při této příležitosti podotkla britská ministryně, britská vláda už zahájila podobná jednání o spolupráci policejních sborů v Belgii a v Nizozemsku a chce zabránit vzniku nových, alternativních cest pašování lidí.

„Migranti se do Evropy dostávají za pomoci organizovaných pašeráckých gangů, které na přepravě těchto lidí vydělávají,“ podotkla ministryně Mayová a dodala, že vedle politických uprchlíků je mezi běženci podle jejích informací velmi mnoho lidí, které vedou k cestě hlavně ekonomické důvody.

Británie chce v této chvíli samozřejmě především zabezpečit své hranice a zabránit hromadným ilegálním přechodům.

Dohoda ministrů vnitra znamená, že britská policie bude v mnohem větší míře než dosud spolupracovat v této věci s francouzskými policejními orgány. Vůbec poprvé proto nyní vstoupili britští pohraničníci na francouzskou půdu a v Calais je od nynějška zřízeno společné francouzsko-britské velitelské a kontrolní stanoviště.

Čtěte také

Spolupráci policejních sborů zde mají koordinovat společně jeden britský a jeden francouzský policejní velitel.

Předmětem francouzsko-britské dohody, kterou podepsali představitelé ministerstev vnitra, ale není pochopitelně jen Calais, nýbrž i další francouzské přístavy, odkud vyplouvají trajekty směrem k Británii.

Statisícový exodus uprchlíků z Asie a Afriky je jevem vskutku neuspokojivým a přináší sebou i značnou nervozitu|foto: ČTK/AP, Alexander Zemlianichenko,ČTK

Přísná bezpečnostní opatření se už zavádějí například ve francouzském přístavu Dunkirk a na dalších místech.

Britská vláda z větší části financuje stavbu drátěného plotu na francouzské straně eurotunelu a chce úzce spolupracovat s francouzskými orgány při ostraze hranic.

Součástí dohody ministrů vnitra je také výměna zpravodajských informací o pohybu nelegálních běženců, a obě země by tak měly získat nad současnou situací mnohem větší přehled.

Odhaduje se, že v táborech v okolí Calais přebývají nyní asi 3000 běženců, kteří se chtějí dostat do Británie.

Příliv uprchlíků ze zemí třetího světa do Evropy je však mnohem větší. Skoro čtvrt milionu lidí se letos dostalo přes Středozemní moře do Itálie a Řecka a nejvíce jich zatím požádalo o azyl v Německu a Švédsku.

Odborníci i politikové si však uvědomují, že samotná ostraha hranic situaci nevyřeší. Mnohem důležitější bude ekonomická pomoc v místech, odkud běženci utíkají – ale to bude asi také mnohem větší problém.