Jan Bednář: Čína mění nejen svou populační politiku

29. říjen 2015

Jednání německé kancléřky s čínským premiérem Liem se hlavně soustředilo na řešení konfliktu v Sýrii, jehož překonání se dnes považuje za základní předpoklad pro budoucí východisko z uprchlické krize.

Ta, jak víme, v současné době sužuje Evropu jako problém číslo jedna.

Německá kancléřka si dobře uvědomuje, že zastavení nebývalého proudu uprchlíků do Evropy bude muset předcházet alespoň relativní mír v oblastech Blízkého východu, kde se nyní válčí, tedy především v Sýrii.

Podle tiskové zprávy se německá kancléřka shodla s čínským premiérem, že pro syrskou krizi je nutné najít „politické řešení“, na němž prý obě země nyní budou úzce spolupracovat. A čínský premiér Li před novináři vyzdvihl roli, kterou v té věci může sehrát Organizace spojených národů.

Čtěte také

K tomu je třeba říci, že Čína jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN má v rozhodování o těchto věcech důležitý hlas a ze zkušenosti víme, že v těchto záležitostech obvykle hlasuje stejně spolu s Ruskem.

Možná by ale mohl Peking své stanovisko v budoucnu trochu změnit. Rusko se totiž nedávno zapojilo do syrského konfliktu přímo, vojensky, když v podstatě na straně vládních vojsk syrského prezidenta Asada začalo bojovat proti syrské opozici a islámským extrémistům.

Pokud by došlo k bližšímu porozumnění mezi německou a čínskou vládou, lze si představit, že by se Čína na diplomatické úrovni více angažovala v souladu s evropskou politikou

Ruský postoj přitom do značné míry koliduje s postojem Spojených států a jejich spojenců na Blízkém východě, kteří až dosud odmítali podporovat Asadův režim. Zdá se však, že nyní jsme svědky posunování a změny stanovisek a to hned na několika stranách.

Američané nejnověji uznávají, že Asad by v Sýrii mohl sehrát alespoň dočasně mírotvornou roli a Moskva naopak naznačuje, že by mohla v budoucnu podpořit i určitou část syrské opozice.

Čtěte také

Čína vedle toho představuje dosud jakousi mlčící velmoc v pozadí. Pokud by ale opravdu došlo k nějakému bližšímu porozumnění mezi německou a čínskou vládou, lze si představit, že by se Čína alespoň na diplomatické úrovni více angažovala v souladu s evropskou politikou.

„My svůj příspěvek k řešení syrského konfliktu poskytneme,“ prohlásil sebevědomě čínský premiér Li po jednání s německou kancléřkou Merkelovou. Co to konkrétně znamená, se teprve uvidí, oba státníci ale vyhlašují, že nějaké diplomatické politické řešení v Sýrii je naléhavě nutné najít.

Shodou okolností se návštěva německé kancléřky Merkelové v Pekingu prolnula se zásadní změnou dlouhodobé čínské populační politiky. Opuštění přísné zásady „jedna rodina – jedno dítě“, kterou čínští komunisté prosazovali od roku 1979, by mohla vyvolat zcela nový demografický vývoj v této nejlidnatější zemi světa. A možná i trochu svobodnější vnitřní poměry.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autor: Jan Bednář
Spustit audio