Jan Bednář: Diplomacie má malou šanci

Stanoviska obou stran sporu – Ruska a Ukrajiny, přičemž západní diplomaté přibližně sdílejí názory prozatímního ukrajinského vedení – jsou natolik rozdílná, že by byl skoro zázrak, kdyby se jim podařilo dospět k dohodě.

Neschopnost komunikace mezi oběma tábory diplomatů se dostatečně projevila už v minulých dnech, když třeba mimořádně svolané jednání na půdě Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině mezi ruskými a západními činiteli označil zpravodaj agentury AFP za „dialog hluchých“. Jak se ta stanoviska liší?

Rusko požaduje „federalizaci“ a vojenskou neutralitu Ukrajiny. Tyto požadavky nastolilo už před měsícem a podle ruských představ, by se měla na Ukrajině uskutečnit ještě před chystanými prezidentskými volbami ústavní reforma pod dohledem a za zprostředkování světových mocností. Jejím výsledkem by mělo být federální uspořádání Ukrajiny a uznání ruštiny jako druhého úředního jazyka. Zároveň by se podle představ Ruska měla Ukrajina zavázat, že i v budoucnu zůstane vojensky neutrální.

Čtěte také

Kyjev však ruské návrhy odmítá a považuje je jen za zaručený návod, jak rozložit definitivně Ukrajinu jako jednotný stát. Separatistické hnutí na jihu a východě země se podle nynějšího ukrajinského vedení vzmáhá jen díky skryté, ale významné podpoře ruských speciálních sil. V tomto názoru se kyjevští představitelé shodují s představiteli Spojených států i Evropské unie.

Rusko ovšem, jak jsme už také mnohokrát slyšeli, rozhodně není ochotno přiznat, že ruské separatisty na východě Ukrajiny jakkoli podporuje.

Je tedy možný nějaký průnik takto rozdílných názorových pozic?

Je v každém případě málo pravděpodobný. Ale přesto není nikdy diplomacie zcela bez šancí.

Není totiž vyloučeno, že zástupci Ruska a Spojených států v některých bodech ještě najdou společnou řeč. Jak víme, Spojené státy usilovaly o přímé setkání zástupců Ukrajiny a Ruska už od počátku vypuknutí krize a mluvčí americké vlády k tomu říká: „Toto je skutečně první příležitost setkat se u jednoho stolu … a hovořit o prioritách, včetně de-eskalace napětí, demobilizace a podpoře úsilí pohnout se kupředu s ohledem na ústavní reformy a ochranu práv menšin.“ „Je to příležitost k diskusi o věcech, které i Rusové podle svých vyjádření podporují.“

John Kerry a Sergej Lavrov se sešli v Ženevě na jednání o ukrajinské krizi|foto: ČTK/AP, / STR,ČTK

Zdá se, že určitá možnost dohody existuje v otázce decentralizace Ukrajiny. Nemůže to být ale „decentralizace“, jakou si představuje Moskva, kdy by si jednotlivé ukrajinské regiony mohly určovat i směr své zahraniční politiky.

To by ve svých důsledcích samozřejmě znamenalo rozpad Ukrajiny jako jednotného státu a na to západní činitelé nemohou nepřistoupit. Ale pokud diplomacie neuspěje, EU by musela zahájit další rozhovory o hospodářských sankcích proti Rusku.

A k těm přistoupit se zjevně nikomu nechce.