Jan Bednář: Incident na pozadí americko-korejských vztahů

5. březen 2015

Napadení amerického velvyslance nožem v jihokorejském Soulu nebylo v žádném případě projevem nějaké osobní nenávisti, zášti či zloby. Napadený a útočník se předtím nejspíš osobně nikdy nesetkali a motiv činu má čistě politické pozadí.

Jde jednoznačně o politicky motivovaný útok, v němž hrála politická symbolika hlavní roli.

Poměrně mladý americký velvyslanec v Soulu Mark Lippert, jinak univerzitně vzdělaný a mimořádně schopný člověk, donedávna blízký spolupracovník prezidenta Obamy, je prý v Jižní Koreji dokonce velmi populární a například svému synovi, který se loni v Soulu narodil, dali s manželkou i korejské prostřední jméno, což svědčí o dosti přátelském postoji ke Korejcům.

Motivem jeho napadení proto zůstává pouze tamní politická situace.

Jak známo, Spojené státy jsou už více než 60 let strategickým vojenským spojencem Jižní Koreje. Po skončení korejské války v roce 1953 se v této zemi natrvalo usadili američtí vojáci a dnes jich je tam permanentně asi 30 tisíc.

Čtěte také

V případě vypuknutí nového válečného konfliktu mezi Severní a Jižní Koreou by Američané znovu bojovali po boku jihokorejské armády. A vzhledem ke svému vojenskému potenciálu by asi měly Spojené státy v takovém konfliktu rozhodující slovo.

Právě nyní probíhají pravidelné americko-jihokorejské vojenské manévry, které každý rok vyvolávají neobyčejně silné napětí mezi oběma Koreami.

Korejská válka před 62 lety totiž neskončila uzavřením míru, ale jen příměřím. Komunistický sever korejského poloostrova podporovaly Sovětský svaz a Čína a kapitalistický jih Spojené státy americké.

Logo

Na závěr války ale nebyla uzavřena mírová dohoda a Jižní a Severní Korea zůstávají od té doby oficiálně ve válečném stavu. Korea je rozdělená na dva vzájemně znepřátelené státy, ačkoli obyvatelé obou zemí mluví jedním jazykem a mají společnou pozoruhodnou kulturu a minulost.

A právě tento stav je důvodem, proč byl dnes v obličeji pořezán americký velvyslanec.

Napadl ho korejský extrémní nacionalista, již dříve stíhaný za podobné protestní akce. V mládí prý patřil ke skupině, která pálila americké vlajky, a před pěti lety házel kamení na japonského velvyslance.

Čtěte také

Radikální levicoví korejští nacionalisté – jako on – si ze všeho nejvíce přejí sjednocení Koreje a považují americkou vojenskou přítomnost na jihu poloostrova za nepřekonatelnou překážku tohoto procesu. Spojené státy v jejich očích představují koloniální mocnost, která si podmanila Jižní Koreu – dlouhodobou přítomností svých vojáků.

Naštěstí radikálně levicoví nacionalisté tvoří v politickém životě v Koreji jen malou menšinu a ani oni si prý nepřejí režim, který dnes vládne v Pchjongjangu. Jen asi nechápou, že jim hrozí právě toto nebezpečí, kdyby Američané odešli.

autor: Jan Bednář
Spustit audio