Jan Bednář: Řecko se blíží bankrotu

Nejen kontroverzní víkendové výroky řeckých politiků a jejich náhlé rozhodnutí uspořádat příští neděli celonárodní referendum nad požadavky řeckých věřitelů, ale i celkem pochopitelné vyhlášení bankovních prázdnin v Řecku na nejméně jeden týden a také omezení denního výběru hotovosti na osobu z řeckých bankomatů i omezení bezhotovostních finančních převodů – to všechno jsou kroky, které nezvratně vedou jen jedním směrem, směrem ven z eurozóny a možná i z Evropské unie.

Končí tak před našima očima skoro šestiletá anabáze a asi i nevyhnutelná etapa evropského ekonomického vývoje, kdy se početné delegace evropských státníků pokoušely Řecko v eurozóně udržet za každou cenu, i když musely vědět, že je to možná všechno marné.

Na začátku řecké krize, před šesti lety, nemohli nedat Řecku šanci – právě k tomu je nutila pověstná evropská solidarita, jeden z ideálů, na nichž se před více než půl stoletím podařilo založit Evropské hospodářské společenství, nové poválečné uspořádání Evropy, sdružení svobodných, demokratických a zároveň ekonomicky prosperujících zemí.

Ekonomická prosperita nepominula úplně, ale finanční otřesy minulých let si nyní žádají svou daň a tou bude nejspíš tento týden členství Řecka v zóně společné evropské měny.

Čtěte také

Současná řecká vláda totiž dala za posledního půl roku jasně najevo, že nehodlá splnit požadavky věřitelů a zavést požadovaná úsporná opatření a ekonomické reformy.

Svým způsobem je to pochopitelné – tato vláda byla zvolena právě na základě slibu, že další utahování opasků nedopustí.

Řecký premiér Alexis Tsipras|foto: ČTK/AP,ČTK

Ale nemůžeme se divit předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi, že se cítí – jak řekl – „zrazen egoismem“ nynějších řeckých činitelů, kteří podle něj neřekli svým voličům pravdu, a místo toho jen populistickou rétorikou znovu svalují vinu na Evropskou unii.

Za takových okolností by už další odkládání definitivního rozhodnutí asi nemělo smysl.

Půjde teď spíš jen o to, aby řecký tzv. finanční bankrot proběhl pokud možno spořádaně a legálně a aby nezpůsobil větší škody než je nezbytně nutné. O tom se nyní radí ministři financí a odborníci ve všech evropských zemích.

I po odchodu Řecka z exkluzivního klubu zemí společné evropské měny zůstane Řecko sice malou, ale nikoli bezvýznamnou zemí v Evropě a není pochyb o tom, že se dříve či později znovu postaví na vlastní nohy. A s takovým Řeckem bude Evropa ještě ráda spolupracovat.