Jan Bednář: Ruské vojenské manévry vzbuzují obavy v sousedních zemích
Jako obyvatelé země, která zažila před 49 lety sovětskou vojenskou intervenci na vlastní kůži, asi dokážeme dobře pochopit obavy, které mají v těchto dnech občané Pobaltských zemí a v Polsku, za jejichž hranicemi probíhá mimořádně velké ruské vojenské cvičení nazvané charakteristicky „Západ-2017“.
Ohlášeno bylo sice už vloni, ale jedná se zřejmě o největší ruské vojenské manévry za mnoho let. A velké pohyby ruských vojsk mají vždy politické souvislosti.
Celá tato nová „hra na válku“, jak popisují západní média nynější společné bělorusko-ruské vojenské cvičení, které začalo ve čtvrtek a má trvat asi jeden týden, probíhá na základě pozoruhodně vymyšleného scénáře.
Figurují v něm tři nepřátelské státy podporované Západem, jakési fiktivní země Vejšnorie, Vesbarie a Lubenie, které údajně vojensky napadnou právě Rusko a Bělorusko.
Součástí jejich nepřátelského spiknutí má být i teroristický útok a pokus o svržení legální běloruské vlády a proti této zjevné „agresi zvenčí“ se Rusko a Bělorusko pochopitelně musí bránit.
Potvrzení mocenské pozice
Cvičení má tedy, jak říká Moskva, pouze obranný charakter. Vše tak zapadá do známé ruské politické rétoriky o údajných agresivních záměrech Severoatlantické aliance vůči Rusku.
Vždyť právě tři Pobaltské republiky, Estonsko, Lotyšsko a Litva (ve „hře na válku“ přejmenované) jsou dnes, samozřejmě spolu s Polskem, součástí organizace NATO a tvoří de fakto západní hranici tohoto vojenského společenství. A hned za touto hranicí se nachází právě Bělorusko a v případě Lotyšska a Estonska i Rusko.
Moskva se s přijetím Pobaltských zemí do západní obranné aliance nikdy nesmířila. Stačí si vzpomenout, jak před několika lety velké ruské vojenské manévry provázely krvavé nepokoje a separatistické přestřelky na východní Ukrajině a následné ruské obsazení Krymu. A několik let předtím další velké ruské vojenské cvičení těsně předcházelo ruskému zákroku v Gruzii.
Možná se dnes Pobaltské země, Estonsko, Lotyšsko a Litva, ani Polsko této eventuality bát nemusí. Jako členským zemím Severoatlantické aliance jim pravděpodobně ruská vojenská intervence nehrozí. Ale samotná přítomnost velkého počtu vojsk a moderní vojenské techniky vyvolává napětí a strach.
Bělorusko-ruského vojenského cvičení se oficiálně účastní necelých 13 tisíc vojáků, což je právě tolik, aby tyto státy nemusely pozvat na cvičení mezinárodní pozorovatele, jak to požaduje mezinárodní konvence podepsaná ve Vídni roku 1990.
Odborníci ovšem namítají, že skutečný počet vojsk, které se manévrů účastní, bude pravděpodobně mnohem vyšší, jako už to Moskva udělala v minulosti vícekrát.
Obavy jsou také z toho, že část svých vojsk Rusko v Bělorusku ponechá natrvalo, jako potvrzení své mocenské pozice v Evropě a aby si tak pojistilo svůj politický vliv v této zemi do budoucna. Velké obavy z invaze má samozřejmě i sousední Ukrajina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
