Jan Bednář: Ruské vojenské manévry vzbuzují obavy v sousedních zemích

Jan Bednář: Skutečný počet vojsk, které se manévrů účastní, bude pravděpodobně mnohem vyšší, jako už to Moskva udělala v minulosti vícekrát - Foto: Khalil Baalbaki

Jan Bednář: Skutečný počet vojsk, které se manévrů účastní, bude pravděpodobně mnohem vyšší, jako už to Moskva udělala v minulosti vícekrátFoto: Khalil Baalbaki

Jako obyvatelé země, která zažila před 49 lety sovětskou vojenskou intervenci na vlastní kůži, asi dokážeme dobře pochopit obavy, které mají v těchto dnech občané Pobaltských zemí a v Polsku, za jejichž hranicemi probíhá mimořádně velké ruské vojenské cvičení nazvané charakteristicky „Západ-2017“.

Ohlášeno bylo sice už vloni, ale jedná se zřejmě o největší ruské vojenské manévry za mnoho let. A velké pohyby ruských vojsk mají vždy politické souvislosti.  

Celá tato nová „hra na válku“, jak popisují západní média nynější společné bělorusko-ruské vojenské cvičení, které začalo ve čtvrtek a má trvat asi jeden týden, probíhá na základě pozoruhodně vymyšleného scénáře.  

Figurují v něm tři nepřátelské státy podporované Západem, jakési fiktivní země Vejšnorie, Vesbarie a Lubenie, které údajně vojensky napadnou právě Rusko a Bělorusko.  

Probíhá mimořádně velké ruské vojenské cvičení nazvané charakteristicky „Západ-2017“ - Foto:  ČTK/AP

Součástí jejich nepřátelského spiknutí má být i teroristický útok a pokus o svržení legální běloruské vlády a proti této zjevné „agresi zvenčí“ se Rusko a Bělorusko pochopitelně musí bránit. 

Potvrzení mocenské pozice 

Cvičení má tedy, jak říká Moskva, pouze obranný charakter. Vše tak zapadá do známé ruské politické rétoriky o údajných agresivních záměrech Severoatlantické aliance vůči Rusku. 

Probíhá mimořádně velké ruské vojenské cvičení nazvané charakteristicky „Západ-2017“ - Foto:  ČTK/AP

Vždyť právě tři Pobaltské republiky, Estonsko, Lotyšsko a Litva (ve „hře na válku“ přejmenované) jsou dnes, samozřejmě spolu s Polskem, součástí organizace NATO a tvoří de fakto západní hranici tohoto vojenského společenství. A hned za touto hranicí se nachází právě Bělorusko a v případě Lotyšska a Estonska i Rusko. 

Moskva se s přijetím Pobaltských zemí do západní obranné aliance nikdy nesmířila. Stačí si vzpomenout, jak před několika lety velké ruské vojenské manévry provázely krvavé nepokoje a separatistické přestřelky na východní Ukrajině a následné ruské obsazení Krymu. A několik let předtím další velké ruské vojenské cvičení těsně předcházelo ruskému zákroku v Gruzii. 

Možná se dnes Pobaltské země, Estonsko, Lotyšsko a Litva, ani Polsko této eventuality bát nemusí. Jako členským zemím Severoatlantické aliance jim pravděpodobně ruská vojenská intervence nehrozí. Ale samotná přítomnost velkého počtu vojsk a moderní vojenské techniky vyvolává napětí a strach. 

Probíhá mimořádně velké ruské vojenské cvičení nazvané charakteristicky „Západ-2017“ - Foto:  ČTK/AP

Bělorusko-ruského vojenského cvičení se oficiálně účastní necelých 13 tisíc vojáků, což je právě tolik, aby tyto státy nemusely pozvat na cvičení mezinárodní pozorovatele, jak to požaduje mezinárodní konvence podepsaná ve Vídni roku 1990. 

Odborníci ovšem namítají, že skutečný počet vojsk, které se manévrů účastní, bude pravděpodobně mnohem vyšší, jako už to Moskva udělala v minulosti vícekrát.  

Obavy jsou také z toho, že část svých vojsk Rusko v Bělorusku ponechá natrvalo, jako potvrzení své mocenské pozice v Evropě a aby si tak pojistilo svůj politický vliv v této zemi do budoucna. Velké obavy z invaze má samozřejmě i sousední Ukrajina. 

Autor:  Jan Bednář
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace