Jan Bednář: Uprchlická krize v Evropě pokračuje

2. září 2015

Druhým dnem pokračovaly ve středu protesty a demonstrace uprchlíků ze zemí třetího světa na východním budapešťském nádraží Keleti, kde momentálně přebývá nejméně 2000 migrantů v naprosto provizorních podmínkách.

Uprchlíci se dožadují toho, aby mohli pokračovat v cestě do Německa, a často již mají dokonce zakoupené jízdenky na vlak, za něž vydali stovky eur, ale nástup do vlaku jim zatím znemožňují maďarské policejní orgány.

„Chceme svobodu!“ skandovali běženci během dalšího střetu s maďarskou pořádkovou policií, která je alespoň prozatím nechce pustit ani na perón.

Předseda maďarské vlády Victor Orbán se proto ve čtvrtek sejde s představiteli Evropské unie, aby s nimi diskutoval o dalším postupu.

Podle dosavadních platných předpisů pro poskytování azylu v zemích Evropské unie, známých pod pojmem „dublinská regulace“, musejí uprchlíci ze vzdálených zemí požádat o azyl v první členské zemi EU, na jejíž území vstoupí, což je v tomto případě Maďarsko.

V praxi se však ukazuje, že striktní dodržování tohoto předpisu asi nebude možné, zvláště v současné chvíli, kdy do Evropy přicházejí migranti každý den v rekordním počtu a azylové orgány nestačí jejich žádosti vůbec řešit.

Čtěte také

Maďarská vláda vyhlašuje, že chce dodržovat směrnice Evropské unie, ale zároveň v minulých dnech už na tento požadavek vícekrát rezignovala.

V pondělí přestaly maďarské úřady migranty registrovat a dovolily několika tisícům běženců nastoupit do vlaků, které zamířily do Vídně a do Německa.

Protestující uprchlíci si stěžují na zdržování úředního postupu a argumentují tím, že pokud budou nuceni zůstat nadále v těchto podmínkách v okolí východního budapešťského nádraží Keleti, dojdou jim zbylé peníze, které si vzali na cestu, a jejich potíže se ještě zhorší.

Pohraniční kontroly uprchlíky nezastaví, ostatně ani nemohou, pokud mají zakoupenou jízdenku a platné cestovní doklady

Je to situace, s níž si evropské vlády zjevně neví rady. Jen do Řecka dorazilo podle oficiálních údajů v minulém týdnu 23.000 běženců a také řecká vláda tvrdí, že nemůže takový nápor přistěhovalců zvládnout jen z vlastních zdrojů, a žádá o pomoc celou Evropskou unii.

Řecký prezident Pavlopoulos se obrátil na francouzského prezidenta Hollanda s žádostí, aby tuto záležitost řešil na nejvyšší evropské úrovni.

Po právní stránce se nyní rozhořela odborná debata o tom, zda lze současné běžence považovat za „uprchlíky“ podle mezinárodně uznávané konvence OSN, formulované v roce 1951.

Odborné disputace nám ale v tomto případě asi moc nepomohou a evropští politikové se budou muset rozhodnout, jak dál. Čím dříve tak učiní, tím lépe.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.