Jan Bednář: Uprchlická krize zasáhla už i střední Evropu
Tisíce migrantů se nyní každý den stěhují přes Balkán do střední Evropy. Na cestě z Turecka se přes Řecko, Makedonii a Srbsko postupně dostávají k hranicím Maďarska a většinou pokračují dál – chtějí na Západ, přes Rakousko do Německa.
Chaotické scény na budapešťském východním nádraží Keleti, které dokonce muselo být v úterý po nějakou dobu úplně uzavřeno, jsou jen jedním z mnoha charakteristických obrázků uprchlické krize tohoto léta.
Uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu a Eriteje, ale i mnoha dalších zemí, proudí do Evropy ve stále větším počtu a jejich proud nejde nijak zastavit.
Jen v červenci letošního roku dorazilo do Evropy podle oficiálních údajů rekordních 108.000 uprchlíků a v srpnu byl příval běženců možná ještě větší.
Pohraniční kontroly tyto lidi nezastaví, ostatně ani nemohou, pokud mají zakoupenou jízdenku a platné cestovní doklady. A tak v pondělí čtyři maďarské vlaky, sice se zdržením, ale nakonec přece jen dorazily do Vídně a přivezly na 3500 běženců, z nichž většina hned pokračovala dál směrem na Mnichov, Frankfurt a Hamburg.
Německá kancléřka Merkelová prohlásila, že Německo poskytne azyl všem uprchlíkům z válkou ničené Sýrie a odhaduje se, že jen do Německa letos přicestuje asi 800.000 migrantů.
Kancléřka Merkelová ovšem také apeluje na ostatní evropské země, aby přijaly určitý podíl běženců.
A zde se rýsuje velký rozkol mezi západní a střední a východní Evropou. Česká republika, podobně jako Slovensko, Polsko či Maďarsko, odmítá uprchlické kvóty a požaduje přísnější prověřování těch, kdo by zde měli dostat politický azyl.
Je ale už teď jasné, že prověřovat hodnověrně životní osudy statisíců lidí nebude prakticky možné. Proud uprchlíků přichází a je potřeba se o ně hned postarat, dát jim střechu nad hlavou, jídlo a oblečení.
Orgány místní správy v mnoha krajích zřizují pro uprchlíky provizorní ubytování ve stanech, často v okolí nádraží anebo u státních hranic, ale ani stanové tábory za chvíli, s příchodem zimy, nebudou stačit.
Pomoc uprchlíkům bude brzy mnohem nákladnější. Navíc, jak hlásí Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF), asi třetinu běženců, kteří dnes přicházejí přes Balkán, tvoří ženy a děti a přes 10 % těchto žen je prý těhotných. Ty nebude možné poslat zpět.
Máme zde opravdu velký a asi neřešitelný problém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
