Jan Fingerland: Berta von Suttnerová, největší Češka

19. červen 2017

Od smrti Berty von Suttnerové uplynulo před pár dny sto let. Její život i její smrt by byly mnohem tragičtější, kdyby tato žena zemřela o pár let později. Jak to?

Tato bojovnice proti válce odešla ze světa krátce před vypuknutím do té doby největší války v dějinách světa a byla ušetřena toho, aby viděla své celoživotní úsilí v troskách.

Přitom to byla právě Berta von Suttnerová, kdo s dvacetiletým předstihem konstatoval, že „příští válka bude mnohem strašnější než kterákoli z předešlých“. Tvrdila to v době, kdy se evropské války odehrávaly relativně rychle a z hlediska civilistů skoro beze škod a obětí, včetně konfliktu mezi Pruskem a Rakouskem, tedy námi.

V roce 1899 se von Suttnerová také podílela na dohodě o zákazu bojových plynů, který byl podepsán v Haagu. V roce 1912 se pak vyslovovala proti vojenskému použití letadel. Přitom právě masivní nasazení jedovatých látek, stejně jako použití letounů byly charakteristické znaky první světové války.

Je zřejmé, že Berta von Suttnerová měla schopnost vidět daleko dopředu. Prorokovala například také zrod „totální zbraně“, desítky let před tím, než se podařilo vyrobit jadernou zbraň. Přitom dnes je tato žena pozapomenutou postavou, zdá se, že neoprávněně.

Ve své době byla osobností, kterou bylo třeba brát vážně. Stýkala se s Alfredem Nobelem, Lvem Tolstým a byla důležitým hlasem evropského svědomí. Pro období před první světovou válkou bylo charakteristické třeštivé přesvědčení mnoha intelektuálů a polointelektuálů, že válka a krveprolití obrozuje životaschopnost národů.

Absolutní pacifismus Berty von Suttnerrové a dalších idealistů do této „krásné epochy“ patří také. Může se dnes jevit jako naivní, ale ve srovnání s mnoha jinými hlasy postrádá nihilismus a opovržení lidskými životy. Volání po tom, aby se Evropa vyhnula totální válce, působí s odstupem sta let ne prostomyslně, ale naopak velmi střízlivě a bez iluzí.

Alfréd Nobel a mírová aktivistka Bertha von Suttner

Je ještě jeden důvod, proč o Bertě von Suttner dnes mluvit. Narodila se totiž v Praze jako hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Vyrůstala sice převážně ve Vídni, její mateřštinou byla němčina a žila v řadě států světa. Přesto tak trochu patří i nám.

Čtěte také

Když vypočítáváme své nositele Nobelovy ceny, většinou se zarazíme u Heyrovského a Seiferta. Dobrovolně se tím připravujeme hned o tři další laureáty narozené v českých zemích. Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství už v roce 1947 získali manželé Gerty a Carl Coriovi, rodáci z Prahy, byť v té době již američtí občané.

A vůbec první pražskou rodačkou, a vůbec první ženou, která dostala Nobelovu cenu za mír, byla v roce 1905 právě Berta von Suttner. Zájemci o její život i snahy si mohou prohlédnout celou výstavu věnovanou její osobě, včetně jejího česky psaného dopisu. Příznačně se nachází nikoli v Národním muzeu na Václavském náměstí v Praze, ale na Jungmannově náměstí, v Rakouském kulturním fóru.

Spustit audio