Jan Fingerland: Blíží se přece jen konec Asadovy Sýrie?

28. duben 2015

Když se v poslední době hovoří v médiích o Blízkém východě, řeč se obvykle vede jen o Iráku a situaci Islámského státu. Ve skutečnosti se v pozadí odehrávají i jiné procesy a je chyba je přehlížet – například v Sýrii.

V posledním roce svět skoro uvěřil, že v Sýrii už se nic neděje a rostoucí počty obětí přestaly Evropany zajímat. Vypadalo to, jako kdyby se válečná fronta mezi vládou a povstalci zastavila.

Záleží ovšem na tom, která fronta a kterými povstalci. Kromě vládních jednotek prezidenta Asada zde na jeho straně bojuje libanonský Hizballáh, iráčtí šíitští dobrovolníci a íránští specialisté, včetně, možná, ruských poradců.

Této koalici se nejpozději předloni skutečně podařilo zastavit postup povstalců ze Svobodné syrské armády, Výborů místního odporu nebo později Islámského státu.

To se ale nyní začíná měnit. Asadovy jednotky totiž utrpěly několik významných porážek, a to na severu i jihu země.

Na úkor Asada získávala půdu pod nohama zejména Džabhat an-Nusra. Jde o organizaci, která je považována za vojenskou složku Al-Káidy. (I když se zdá, že jejich propojení v posledních měsících je slabší a An Nusra je nyní více závislá na pomoci Kataru.)

Čtěte také

Co se konkrétně v posledních dnech stalo? Islámští radikálové zesilovali tlak na severu země už po dobu nejméně několika týdnů. Už v březnu dobyli islamisté Idlib na severozápadě Sýrie, o víkendu pak získali strategické město Džisr aš-Šughúr.

To bylo jedním z posledních měst v Idlibu, které se syrské armádě dařilo bránit. Jde o strategicky významný bod, protože město leží blízko hranice s Tureckem.

Bojovníci An Nusry projíždějí v syrským Džisr aš-Šugúrem

Vede tudy také cesta do provincie Latákíja na samotném západě Sýrie – právě oblast na pobřeží je považována za hlavní útočiště přívrženců prezidenta Bašára Asada.

Dobytím těchto oblastí se mimo jiné narušuje komunikace mezi přímořskou Látákíjí a Aleppem, které leží na severovýchod odtud, blízko tureckých hranic.

Jde také o důležité symbolické vítězství – právě ve městě Džisr aš-Šughúr se v roce 1980 odehrál pokus o sunnitské povstání proti Asadovu otci, které skončilo krveprolitím.

Tyto vojenské úspěchy dosáhla koalice hned několika různých radikálních skupin, nejen An Nusry, ale i organizace Ahrar aš Šam a Džund al Aksá – dohromady si říkají Armáda Fatahu. Členem této koalice na severozápadě Sýrie není Islámský stát.

Podobné úspěchy zaznamenala radikálně islamistická opozice i v jižní části země, kde dobyla město Bosra aš Šam nebo Nasíb, který byl posledním pohraničním přechodem do Jordánska v rukou vlády. Pokus vládních sil o protiofenzivu u Dar’á v jižní části země také selhal.

Čtěte také

Proč došlo k tomuto pro Asada nepříznivému vývoji právě nyní? Jeden z důvodů může spočívat v tom, že syrská armáda už je vyčerpaná několikaletým bojem. Alávitů a několika dalších skupin věrných Asadovi je přece jen omezené množství.

Druhou příčinou je nepochybně skutečnost, že v poslední době se důležité sunnitské země v okolí – tedy Saúdská Arábie, Jordánsko, Turecko i Katar dohodly na tom, že musí sjednotit síly.

Obyvatelé provincie Idlib se radují, že islámští radikálové dobyli provincii Idlib na severozápadě Sýrie

Zatím každý hráč sledoval v Sýrii své vlastní zájmy, nyní se ale začali koordinovat. To vedlo k tomu, že se ostatní síly v Sýrii, které dosud bojovaly proti sobě, obrátily proti režimu – tedy i An Nusra, Islámský stát nebo umírněnější sunnitští povstalci.

A pak jsou tu zvěsti o tom, že se rozkládá samotný režim. Několik důležitých představitelů bezpečnostních struktur bylo odstaveno, uteklo – například do Ruska – nebo dokonce za nevyjasněných okolností zemřeli.

Je otázka, zda tento je rozkol důsledkem nebo příčinou ústupu syrské armády.

Rozklad režimu ostatně mnozí z nás ohlašovali už vícekrát v minulosti. Asad se také stále ještě může spolehnout na pomoc Íránu a Ruska a možná i na rivalitu mezi An Nusrou a Islámským státem.

Jak se ovšem zdá, představa o dlouhodobě neměnné situaci v Sýrii už padla.

Nyní i pro Evropu vyvstává o to zřetelněji otázka, co pro ni bude znamenat, pokud dosavadní syrský stát padne a země se ocitne převážně v rukou sunnitských extremistů různého druhu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.