Jan Fingerland: Debata o imigraci, americká verze

Otázka, co dělat s rozsáhlou komunitou nelegálních imigrantů, je jedním z velkých témat nyní již pomalu končícího prezidenta Obamy. Ten se snažil pobyt lidí, kteří už většinou nějak zakořenili ve Spojených státech, legalizovat a tak dostat pod kontrolu. Nejde samozřejmě o uprchlíky před válkou, ale lidi, kteří se snaží změnit svůj život k lepšímu.

Obamovým plánům zasadil ránu federální odvolací soud, který zastavil platnost prezidentova rozhodnutí, jež mělo zachránit zhruba 5 milionů lidí – včetně dětí – před deportací. Proti prezidentovu rozhodnutí se stavělo 26 států unie, přičemž odvolací soud vlastně jen potvrdil předchozí rozhodnutí soudu v Texasu, podle kterého Obama svým opatřením překročil své pravomoci.

Otázka legálnosti příchodu imigrantů, kteří ilegálně překročili hranici, se tak posunula k otázce legálnosti opatření, kterými se nyní prezident snaží ovlivnit jednání amerických úřadů. Souboj Obamy s názorem některých amerických států se však nepochybně posune až za bod, kdy prezident opustí svůj úřad.

Čtěte také

Zrovna tak nezmizí otázka imigrace z předních míst žebříčku témat předvolební diskuse, jak se ukázalo na zatím poslední debatě republikánských kandidátů. Ústnatý Donald Trump na ní prohlásil, že by byl pro deportaci všech (odhadovaných) 11 milionů obyvatel Spojených států, kteří na území USA pobývají nelegálně.

Miliardář Trump, který získává body tím, že jako v podstatě nezávislý kandidát říká, co chce, narazil na jinou realitu americké politiky. Do Trumpa se pustili jeho protikandidáti na post republikánského prezidentského kandidáta. Tedy ti, kdo si čím dál více uvědomují, že na otázku „latinos“ už má příliš mnoho amerických občanů jiný pohled než ti, kdo podporují Trumpa.

Miliardář Trump, který získává body tím, že jako nezávislý kandidát říká, co chce, narazil na jinou realitu americké politiky|foto: ČTK/AP, Willis Glassgow,ČTK

Počet Američanů latinskoamerického, zejména mexického původu už dávno převýšil počet Afroameričanů a stala se z nich významná volební síla. To je přinejmenším stejně pádný argument jako skutečnost, že bez řady nelegálních přistěhovalců by se americká ekonomika už neobešla, stejně jako fakt, že plán na deportaci milionů lidí do jejich rodných zemí se vlastně ani nedá uskutečnit.

Trumpa proto v debatě napadli v podstatě všichni jeho protikandidáti, lišili se hlavně v tom, co navrhovali jako alternativu. Potíž je, že tak, jako Spojené státy z přílivu nové krve těží, nemohou dost dobře automaticky legalizovat každého příchozího, jakkoli jde velmi často o lidi, jejichž jediným cílem je tvrdě pracovat a stát se legálním, daně platícím občanem USA.

Čtěte také

Nejde také jen o Mexičany, ale i jiné národy z jiných částí světa s jinou strategií. V poslední době do Spojených států například přijíždějí porodit občanky Čínské lidové republiky, aby tak získaly pro své dítě občanství – to mimo jiné vedlo k debatě o tom, zda se nemá automatické udělování občanství nějako omezit.

Jeb Bush je španělsky hovořící republikánský politik, který se snaží získat hlasy těch latinos, kteří už občanství mají|foto: ČTK/AP, Rainier Ehrhardt,ČTK

Jedním z předních kritiků Trumpova populismu byl v debatě Jeb Bush, španělsky hovořící republikánský politik, který se snaží získat hlasy těch latinos, kteří už občanství mají. Jak se čím dál více ukazuje, tohoto potenciálu využít nedokáže.

O tom, jak se Amerika mění, vypovídá spíše něco jiného. Bushe na žebříčku popularity předstihli jeho soupeřové s neanglosasky znějícími jmény Ted Cruz a Marco Rubio – a to zdaleka nejen proto, že by pro ně hlasovali republikáni latinsko-amerického původu.