Jan Fingerland: Dusno na Baltu aneb Pronikla ruská ponorka do Švédska?
Švédsko je na nohou. Ve vodách jen pár desítek kilometrů od Stockholmu se prohání nejméně jedna cizí ponorka. Seveřané považují za pravděpodobné, že jde o ruský stroj. Najít ho ovšem nemohou.
Hon na neznámou ponorku začal minulý čtvrtek, když švédské tajné služby zaznamenaly tísňový signál vyslaný lodí ve Stockholmském souostroví – tvrdí to přinejmenším list Svenska Dagbladet. Švédské námořnictvo se k věci nevyjádřilo.
O den později však už dva svědkové tvrdí, že viděli neznámé plavidlo v jednom z mnoha průlivů a další desítky lidí se přihlásily v následujících dnech. To už švédská armáda vyslala do akce přes 200 vojáků.
Není to zrovna šokující číslo, ale už to bylo vlastně největším nasazením švédské armády na domácí půdě od konce studené války. Jak se ukázalo, oprávněně, protože švédští specialisté zachytili další komunikaci mezi Kaliningradem a vysílačkou nacházející se kdesi ve Stockholmském souostroví, tedy hluboko ve švédských vodách.
Skutečnost, že ruská ponorka vysílá nouzový signál, může znamenat, že je poškozená a potřebuje pomoci. Rusko však jakékoli operace ve švédských vodách popírá a sami Švédi nejsou schopni zdroj signálu lokalizovat. Podle ruských zdrojů jde o nizozemskou ponorku, což je ze strany Moskvy zřejmě pokus o nějaký druh politického humoru.
Pokud je však posádka ruské ponorky v nebezpečí, pak by pro ni paradoxně bylo nejlepší, kdyby ji Švédi našli, když už se jich zřekli vlastní velitelé.
Zkáza dalšího Kursku by pro Putina byla nepochybně velmi nepříjemnou potíží, i tváří v tvář domácímu publiku. A to i přesto, že tentokrát zřejmě jde o mnohem menší stroj s malou posádkou.
Švédští představitelé však neoznačili hledaný objekt za ruský, a dokonce nemluví ani o ponorce, ale „podmořské činnosti“. Novopečený premiér Löfven dokonce odmítá hovořit o „honu na ponorku“ a raději mluví o „sbírání dat“. Švédské pobřeží je se svými tisíci ostrovů a průlivů nesmírně komplikované.
Stockholm se přesto ocitl v trapné situaci, protože po škrtech z minulých let zůstala tamní armáda bez vrtulníků specializovaných na vyhledávání ponorek.
Johan Wiktorin ze Švédské válečné akademie také upozorňuje na to, že se v jeho zemi značně snížil počet vojenských plavidel, což nejen ztěžuje švédskou kapacitu hledat jednu ponorku ukrytou přímo u pobřeží, ale značně zpochybňuje schopnost provádět dvě paralelní operace na dvou místech.
Náčelník generálního štábu Sverker Göranson ovšem slíbil, že armáda jakéhokoli podmořského narušitele „donutí k vynoření třeba i silou“.
Ruská námořní kapacita se ovšem s tou švédskou nedá srovnávat. Nejbližší ponorková základna Ruska leží v Kaliningradu, tedy ruské enklávě mezi Polskem a Litvou, která po rozpadu Sovětského svazu připadla Ruské federaci.
Leží vlastně přímo naproti švédskému pobřeží, a odtud vyrážely ponorky, které se účastnily řady incidentů ve švédských vodách během studené války.
Švédům se tehdy až na jediný případ nepodařilo vyzyvatele identifikovat a donutit k vynoření. Pouze v roce 1981 musela Moskva čelit nepříjemnému trapasu, když sovětská ponorka U 137 kroužící poblíž švédské základny v Blekinge najela na mělčinu.
Stojí za připomenutí, že Švédsko bylo tehdy zemí neutrální, tedy na rozdíl od třeba Dánska a Norska nebylo členem NATO, a také dokonce ještě ani nebylo členem Evropských společenství.
Pro Sověty se však možná právě proto švédské pobřeží stalo zajímavým tréninkovým prostorem, stejně jako místem, přes které Západu ukazovalo, že má stále drápy a je připraveno je použít.
Je možné, že se tyto doby vracejí, protože v Pobaltí začíná houstnout atmosféra. K provokacím dochází totiž nejen pod vodou, ale i ve vzduchu.
Například v září dva ruské vojenské letouny pronikly do švédského vzdušného prostoru a začátkem října se zas jiné letadlo přiblížilo na vzdálenost několika metrů ke švédskému letounu. Důvody mohou být různé, od testování reakce až po hojení si sebevědomí.
Poněkud ironicky Švédsko, dosud tak zapřisáhle neutrální, v letošním roce začalo hovořit o tom, že by mohlo vstoupit do Severoatlantiské aliance. Důvodem bylo zejména dění na Ukrajině.
Prozatím Švédsko oznámilo zvýšení svých výdajů a obranu, což snad jen čirou náhodou premiér Löfven oznámil během své návštěvy Estonska.
Pokud chtěli v Kremlu váhavé Švédy přesvědčit, že vstup do NATO je dobrý způsob, jak se s ruskou hrozbou vyrovnat, pak se jim to povedlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
