Jan Fingerland: Egyptské anomálie aneb proč stojí islamisté proti islamistům

9. srpen 2013

Ještě před několika týdny se lidé obávali, že Egyptu hrozí islamistická budoucnost. O tom, zda Muslimské bratrstvo skutečně hodlalo zavést náboženský politický systém po vzoru Íránské republiky, však dnes už lze jen akademicky debatovat, protože vývoj byl přeťat vojenským pučem. To vše za velké podpory sekulárních stran a velké části antiislamisticky orientované veřejnosti. Tak se stalo, že se minimální pozornost věnuje tomu, že odstranění Muslimského bratrstva od moci podporovali také islamisté, i když z jiných skupin než je Bratrstvo.

Byla to především egyptská strana An Núr, v zahraničí zas Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. V obou případech šlo o síly propagující politický islám, které však proti sesazení Muslimského bratrstva nejen neprotestovaly, ale dokonce ho i podpořily. Jak je to možné?

Začněme nejdříve případem strany An Núr. Jde o salafistickou organizaci, což znamená, že nábožensky je mnohem extrémnější než samotné Muslimské bratrstvo. Salafisté bojují za návrat ke vzorům z počátku islámu, na rozdíl od Muslimského bratrstva, které je hnutí městské a v mnoha ohledech moderní. Zdánlivě by však An Núr i Muslimské bratrstvo měli mít podobné cíle, ale tak tomu v praxi nebylo. Muslimské bratrstvo je velmi sevřená a tajnůstkářská organizace, která Núr nevnímala jako své kolegy a souvěrce, ale jako obtížnou konkurenci. Dokonce se Bratrstvo pokoušelo stranu Núr rozštěpit a odstrkovalo ji od moci, přestože v loňských parlamentních volbách poslanci Núr získali čtvrtinu všech hlasů.

Přestavitelé strany Núr z toho udělali vlastní závěr. Když armáda za podpory velké části veřejnosti sesadila Muslimské bratrstvo, Núr se postavila na stranu vojáků, čímž tomuto puči poskytla legitimitu v očích mnoha konzervativních muslimů. Nevstoupila sice do nově ustavené vlády s tím, že se bude podílet jen na vládě demokraticky volené, ale převrat otevřeně podpořila. Nyní je Bratrstvo, z velké části svou vinou, zkompromitováno a zatlačeno do pozadí. Určitý potenciál islamistického voličstva však v Egyptě zůstal - představitelé strany Núr čekají, co na ně po zhroucení Bratrstva zbude. Naopak nevidí důvod, proč by kvůli Muslimskému bratrstvu měli sami krvácet, byť jen politicky.

Podobně pragmaticky uvažují i Emiráty a ještě více Saúdská Arábie, státy, které si především přejí klid. Do Egypta poslaly pomoc ve výši několika miliard dolarů, ale příznačné je, že tyto prostředky neposkytly islamistické, ale až nové, neislamistické vládě, aby jí pomohly ekonomicky přežít a situaci uklidnit.

Peníze zejména Saúdi posílají i zmíněné straně An Núr, kterou považují za svůj ideologický předvoj. Nejde jim jen o pragmatizmus, ale také o ideje. Vždyť Saúdská Arábie je známá svou podporou wahhábismu, velmi konzervativní podoby islámu. V tomto ohledu by zdánlivě neměli mít Saúdi s Muslimskými bratry spor. Egyptské Muslimské bratrstvo však představuje jiný druh islamismu, islamismus v jádru revoluční a expanzivní. To Saúdské Arábii, velmoci milující nehybnost a stabilitu, v žádném případě nevyhovuje – ani za hranicemi, natož doma. Sama sebe Saúdská Arábie, země Mekky a Mediny, vidí jako maják islámu. Saúdi se proto původně pokusili získat Muslimské bratrstvo pod svůj vliv. S údivem však zjistili, že Muslimské bratrstvo považuje samo sebe za centrum islámské obrody a obrozovat chce nejen doma v Egyptě, ale také všude kolem, včetně Saúdské Arábie. Tato země ovšem nevidí důvod, proč by měla připustit cizí agitaci na svém území. Nerada také vidí, že by se její obyvatelé měli nějak politicky organizovat a mobilizovat, i kdyby to mělo být pod hlavičkou islámu.

Je zde navíc i mezinárodně-politický rozměr. Mnohé z těchto revolučně-islámských hnutí podporuje Katar, považovaný navíc za nástroj Íránu, který se snaží prosadit proti sunnitským arabským velmocím. Pád Muslimského bratrstva je možná porážkou politického islámu, ale jen islamismu určitého druhu. Je to však nepochybně velké strategické vítězství bloku konzervativních islámských států, které v Muslimském bratrstvu viděli nebezpečí stejně akutní, jako sám západ.

Spustit audio