Jan Fingerland: Egyptské kyvadlo

Jde vlastně o vyhlášení jakési nepřímé války ze strany současných držitelů moci proti dosavadním vládcům z řad Muslimského bratrstva. Zároveň řada běžných podporovatelů Muslimského bratrstva dává demonstrativně najevo své odhodlání vytrvat v odporu proti nově nastoleným pořádkům a dokonce mluví o tom, že jsou ochotni obětovat své životy. Nikde není psáno, že tito lidé vezmou do ruky zbraně nebo začnou páchat atentáty, ale atmosféra, která kolem problému zatčení Mursího, Badího a dalších panuje, případné explozi násilí nahrává. Hořkost způsobuje i skutečnost, že státní média nyní už opět plně podporují vše, co říká armáda, včetně výkladu tragické střelby v pondělí brzy ráno a nezohledňuje verzi Muslimského bratrstva.

Zároveň s tím pokračuje opačný proces. V úterý se rozhodující politické síly dohodly na tom, že premiérem bude bývalý ministr financí Házim Bibláví. Ten - podobně jako prezident Mansúr nebo nastávající viceprezident Baradej - dokonce vyzýval Muslimské bratrstvo, aby do nově ustavené vlády široké koalice vyslalo své zástupce. Bratrstvo ale trvá na úplném odporu proti tomu, co nazývá pučem, a vývoj po pondělní střelbě na demonstranty z řad Bratrstva tento odpor jen utužily.

Jmenování nového premiéra Biblávího je důležitým krokem vpřed. Tento ekonom je velmi důvěryhodnou osobností, s níž nakonec nepřímo souhlasili i zástupci islamistické strany Núr, kteří dříve jiné kandidáty na premiéra vetovali. Jak se vyjádřil předseda strany, Núr zůstane stranou vlády, ale bude ji podporovat. To je pro Biblávího kabinet důležité, protože bude mít možnost poukazovat na účast islamistické strany, a tedy odrážet výtky, že armádou dosazená vláda je nepřátelská k islámu. Naopak určitou rezervovanost proti některým aspektům posledního vývoje dávala najevo liberální uskupení, a to zejména vůči dekretům prezidenta Adlí Mansúra a jeho plánům. Podle jeho plánu se změní islamisty vytvořená ústava a bude předložena k referendu. Poté by se mohly začátkem příštího roku konat nové parlamentní a poté i prezidentské volby.

Dohledná obnova ústavnosti a demokracie je samozřejmě důležitým signálem pro všechny v Egyptě i zahraničí, ale přesto proti tomuto postupu vystupuje například Fronta národní záchrany, a ještě větší výhrady mají mladí aktivisté z uskupení Tamarrud, které rozpoutalo demonstrace proti Mursímu. Obě uskupení si stěžují na to, že nedostala možnost se k plánu vyjádřit a podle Tamarrudu si dočasný prezident dekretem nárokuje příliš velkou moc, což prý zavání novou diktaturou.

Je zde však hlubší problém. Armádou dosazený establishment plánuje v podstatě zachovat islamisty sepsanou ústavu a jen jí doprovodit určitými dodatky. Tato ústava, sepsaná bez účasti liberálů nebo křesťanů, je však problematická proto, že zaprvé chrání armádu před dohledem civilních orgánů, a zároveň obsahuje velké ústupky islamistům. Tím však obchází představy liberálního proudu v Egyptě, toho, který vyvolal tuto druhou revoluci. Fronta národní spásy a Tamarrud nejdříve zásadně nesouhlasily s prezidentským harmonogramem i dekrety, nyní se dohodly na dalších rozhovorech. I kdyby se podařilo tyto rozpory překlenout, Muslimské bratrstvo dává najevo, že se nehodlá nechat do této hry zatáhnout. A jak konstatoval jeden znalec egyptského politického života, ještě nikdy nebyla tamní společnost rozdělena tak hluboce, jako právě v těchto dnech.