Jan Fingerland: Hamás proti Islámskému státu

10. únor 2017

Na dotyku Afriky a Asie se odehrává pozoruhodné střetnutí mezi dvěma radikálními islámskými hnutími, Islámským státem a Hamásem. Jejich komplikovaný vztah odráží neméně komplikované poměry, v nichž operují.

Palestinský Hamás měl ideologický střet už s Al Kaidou, která ho kritizovala za to, že se příliš úzce vymezuje na boj za islámskou Palestinu a nikoli světový džihád, a také za to, že přijímá pomoc od šíitského Íránu. Hamás se jevil jako pragmatičtější organizace, která se soustředila na svůj zájem nějak přežít na území Gazy a odolat snahám Fatahu vrátit se k moci.

Se stejnou kritikou jako Al Kaida přišel později i Islámský stát, pro který byl Hamás málo radikální a příliš palestinský. Situace se změnila, když se Islámskému státu podařilo zachytit se na egyptském Sinajském poloostrově, jenž s Gazou přímo sousedí. Tamní odnož IS nějakou formu spolupráce s Hamásem uvítala. Hamás poskytoval kolegům na Sinaji zázemí a zkušenosti, Islámský stát zas byl prostředníkem pro pašování tunely do Gazy, na kterém Hamás hodně vydělává. Zbraně proudí podle potřeby oběma směry.

Hamás v úzkých

Situace Hamásu se navíc zhoršila, když byl v Egyptě roku 2013 sesazen prezident Mursí z Muslimského bratrstva. Ideologie a částečně i organizace Hamásu je totiž od Bratrstva přímo odvozena. Nová egyptská vláda se proti na Hamás dívala s podezřením. Navíc přišla s obviněním, že Hamás se dříve podílel na některých ozbrojených útocích Muslimského bratrstva v Egyptě.

Egypt dál neúnavně bojuje proti svému Muslimskému bratrstvu a přitvrdil i proti svrženému, dnes vězněnému, islamistickému prezidentovi Muhammadu Mursímu (na snímku). Už teď mu hrozí trest smrti ve třech procesech

Vztahy se pak dále zhoršily poté, co Káhira zaznamenala, že Hamás spolupracuje s Islámským státem na Sinaji. Právě tento rozlehlý poloostrov, na němž žije nespokojená, zanedbávaná a potlačovaná beduínská populace, se stal pro egyptské bezpečnostní síly hlavním zdrojem problémů a zázemím pro řadu extremistických uskupení, které se pak přidávaly k Islámskému státu. Egyptská vláda začala na Hamás tlačit, aby s extremisty na Sinaji přerušil spolupráci. Postupně se naopak snažila situaci pro Hamás uvolňovat, aby ho získala na svou stranu, před několika dny jednal s egyptskými představiteli nejvyšší představitel Hamásu v Gaze Ismaíl Haníja.

Sám Hamás má ovšem vůči Islámskému státu velmi dvojznačný vztah. Na jednu stranu ho dříve podporoval a také potřebuje jeho spolupráci při zásobování. V současnosti v Gaze leží mediální a propagandistické ústředí Islámského státu na Sinaji a také se tam léčí zranění příslušníci IS. Na druhou stranu Islámský stát představuje pro Hamás nebezpečnou konkurenci.

Džihád proti džihádu

Z Gazy odešlo už nejméně několik desítek důležitých členů bojových jednotek Hamásu, kteří v Islámském státu viděli příležitost lépe se uplatnit. S těmito dezertéry v některých případech na Sinaj odešly celé rodiny. Hamás také některé z přívrženců Islámského státu v Gaze vězní, protože se obává, že tato organizace, spíše než Fatáh nebo Islámský džihád by mohla ohrozit jeho nadvládu nad Gazou. Objevily se dokumenty, podle kterých představitelé Islámského státu na Sinaji obvinili Hamás, že krade zbraně Islámského státu a vyzývají k útokům na dodávky pro Hamás směřující do Gazy.

Nyní dopadaly na izraelské území střely jak z Gazy, tak i Sinajského poloostrova

Hamás tedy jede takříkajíc po dvou kolejích a snaží se vyvážit své vztahy s Islámským státem i s Egyptem. A také usmířit potřebu udržet napjatý vztah s Izraelem, aniž by to vedlo k válce, která by ho poškodila, - s potřebou udržovat svou image úspěšné džihádistické organizace, která si s Islámským státem v ničem nezadá.

Proto nyní dopadaly na izraelské území střely jak z Gazy, tak i Sinajského poloostrova. Pravděpodobné je, že opatrnější Hamás bude mít trvanlivost mnohem větší.

Spustit audio