Jan Fingerland: Kam zmizel Harírí aneb Rodící se válečný konflikt
Libanon řeší zvláštní problém. Jeho premiér zmizel, pak se objevil v jiné zemi, odkud podal rezignaci. Teď říká, že se vrátí domů. Problém, který za jeho zmizením i rezignací stojí, tím ale smazán není.
Poslední dějství i jinak podivuhodné libanonské politiky se začalo odehrávat o minulém víkendu, kdy se premiér Saad Harírí ozval z návštěvy v Saúdské Arábii. V televizní nahrávce oznámil svou rezignaci a hovořil o ohrožení svého života.
Jak poukazovali jeho kritici, o rezignaci před odletem nemluvil a navíc je velmi neobvyklé takto odcházet z pozice premiéra, byť velmi malé země. Objevily se spekulace o tom, že Harírí je v Saúdské Arábii v domácím vězení a k nezvyklému kroku byl donucen.
Návrat ztraceného syna
Následně ze Saúdské Arábie poskytl rozhovor libanonské televizní stanici spojené s jeho politickým hnutím. Oproti bojovně vyznívající rezignační nahrávce působil tentokrát unaveně až zastrašeně. Během rozhovoru vypil několik sklenic vody a na otázku, proč nekomunikuje s Libanonem odpověděl, že je v přemýšlivé náladě.
Třetí dějství se odehrává nyní. Saad Harírí oznámil, že se již brzy vrátí do Libanonu. Mimo jiné proto, aby mohl podat demisi osobně do rukou prezidenta. Ten jí s odvoláním na ústavu odmítl převzít jinak, i když zároveň platí, že prezident Aún nepatří k premiérovým spojencům a nemá důvod mu vycházet jakkoli vstříc.
Není jisté, zda Harírího návrat do vlasti něco zásadního objasní, například okolnosti, za kterých se rozhodl rezignovat, a jakou roli v tom hrála saúdská vláda. Mnohé je ale známo bez ohledu na to, co Harírí řekne nebo zatají.
Oprávněné obavy
Haríríové jsou významná libanonská rodina sunnitsko-muslimského vyznání. Jsou úzce spojeni s mnohem mocnější Saúdskou Arábií, rovněž sunnitskou zemí, zároveň jsou představiteli relativně umírněné a prozápadní politiky. Saadův otec Rafík Harírí byl velmi významným a vlivným politikem. Zahynul v roce 2005 při atentátu, který s nejvyšší pravděpodobností spáchali příslušníci libanonského šíitského hnutí Hizballáh na pokyn ze Sýrie nebo Íránu.
Rafík Harírí byl totiž mimo jiné politikem, který se snažil ukončit syrskou, a zprostředkovaně íránskou okupaci Libanonu. To se podařilo jen částečně a Saad Harírí musel spolknout hořkou pilulku, když zasedl v jedné vládě za stůl s hnutím Hizballáh, tedy vrahy jeho otce.
Boj bez rukavic
Situace se po dvanácti letech vrací v nové podobě. Tuto situaci přivodila syrská občanská válka. V ní nakonec vítězí prezident Bašár Asad, ovšem jen za pomocí libanonského šíitského hnutí Hizballáh a íránské vojenské podpory. Výsledkem je ještě větší ovládnutí nejen Sýrie, ale i Libanonu íránskými a proíránskými silami, jako je Hizballáh.
Libanon je vlastně jen jedním z bojišť sunnitsko-šíitské, ale částečně i arabsko-perské války, vedle dalších ohnisek v Iráku, Bahrajnu, Jemenu a jinde. A je také součástí regionálního konfliktu Saúdské Arábie – patrona Saada Harírího – a Íránu, který zas podporuje Hizballáh.
V této válce, vedené nejen vojenskými prostředky, Írán jednoznačně vítězí. Zároveň ale Saúdská Arábie, zejména vlivem korunního prince Mohameda bin Salmána, zaujímá stále aktivnější a ostřejší postoj proti Teheránu a jeho spojencům. Jakási polointernace vlastního spojence Harírího vlastně ani není vyloučená.
V oblasti mezi Středozemím a Íránem se v každém případě odehrává střet, který rozhodne o tom, jak bude toto teritorium vypadat v příští generaci. Věci jsou teď tvárné a kdo si co urve teď, to bude mít i za deset, dvacet nebo sto let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
