Jan Fingerland: Kdo zabíjel na Chrámové hoře a proč

Zatímco část arabské střední třídy se čím dál více poizraelšťuje, jiná část arabské komunity se radikalizuje, zejména pod vlivem takzvaného severního křídla Islámského hnutí, píše Jan Fingerland - Foto: Khalil Baalbaki

Zatímco část arabské střední třídy se čím dál více poizraelšťuje, jiná část arabské komunity se radikalizuje, zejména pod vlivem takzvaného severního křídla Islámského hnutí, píše Jan FingerlandFoto: Khalil Baalbaki

Chrámová hora v Jeruzalémě je jedním z nejposvátnějších míst světa. To neznamená, že není předmětem politických sporů nebo i násilných činů. V pátek zde zemřelo hned pět lidí. Tři muži z arabského města Umm al Fachm začali u vstupu do komplexu Chrámové hory střílet na přítomné izraelské policisty. Dva smrtelně zranili, třetího jen lehce.

Poté, místo aby utíkali do uliček starého města, kde by se ztratili, se vypravili dovnitř do komplexu, kde leží mimo jiné i mešita Al Aksá. Snad se tam chtěli schovat v očekávání, že v mešitě budou před izraelskou policií chráněni. Tam se však už nedostali, jiní policisté je všechny zastřelili. 

Dvě roviny 

„Tento typ útoků je spojen s debatou o dalším osudu Chrámové hory, kterou i po izraelském dobytí v roce 1967 spravuje muslimská náboženská rada, nikoli izraelský stát. “
Jan Fingerland

Tento čin spadá do dvou kategorií násilných aktů z poslední doby. Jedním jsou útoky osamělých vlků, často vedené noži nebo dopravními prostředky. Naposledy v červnu byla u Damašské brány ubodána izraelská policistka, než byl pachatel rovněž zastřelen. Vlna těchto útoků však už pomíjí.  

Druhý typ činů, méně častý, se vztahuje přímo na útoky na Chrámové hoře nebo jejím bezprostředním okolí, v očekávání, že takový čin bude mít větší mediální ohlas nebo i náboženské vyznění. Naposledy tu byl před třemi lety postřelen izraelský politik Jehuda Glik, bojovník za právo židů modlit se na Chrámové hoře.  

Modlit se mohou jen muslimové 

Tento typ útoků je spojen s debatou o dalším osudu Chrámové hory, kterou i po izraelském dobytí v roce 1967 spravuje muslimská náboženská rada, nikoli izraelský stát. Na místě je ovšem neustále přítomna i izraelská policie. Ta ovšem mimo jiné dohlíží na to, aby se během muslimských modliteb, jako právě před pátečním útokem, do areálu dostali výhradně muslimové.  

Ostatní věřící mohou navštívit komplex jen mimo tyto časy a i tehdy mají zakázáno se modlit. Muslimové se obávají, že Izraelci, pro které je Chrámová hora nejposvátnějším místem vůbec, by chtěli dosavadní úpravu změnit a povolit i židovské nebo křesťanské modlitby na místě někdejšího jeruzalémského chrámu.  

Abbásovo dilema 

Chrámová hora v Jeruzalémě - Foto: Jan Škrob

Chrámová hora v JeruzaléměFoto: Jan Škrob

Palestinský prezident Abbás je nyní v ožehavé situaci. Musí vystupovat jako obhájce muslimských a arabských zájmů, sám rozžhavení situace kolem Chrámové hory dlouho podporoval. Teď se ale obává rozkolísání situace – víc než Izraelců se bojí rozpínavosti Hamásu nebo lidové nespokojenosti obyčejných Palestinců se svou vládou.  

I když to tak nevypadá, jeho policie ve skutečnosti velmi intenzivně spolupracuje s izraelskou na uchování klidu. Proto Abbás sice útok jasně odsoudil, ale také volal po tom, aby izraelské úřady odvolaly své rozhodnutí tento pátek komplex zavřít, aby se neblamoval ani před svou společností.  

Na rozruch je ovšem už zaděláno, Izraelci po vraždách uzavřeli komplex, a krátce poté dočasně zadrželi jeruzalémského muftího, který v podstatě vyzýval k nepokojům, které by snadno mohly přerůst v něco většího. Muftího výzva, aby se věřící dožadovali vstupu do komplexu se šíří po sociálních sítích.  

Arabská debata 

„Těchto pět smrtí je součástí boje o Chrámovou horu, ale i arabského váhání nad budoucností v Izraeli. “
Jan Fingerland

Celá věc má ještě jednu zajímavou stránku. Útočníci nebyli Palestinci ze Západního břehu, ale izraelští Arabové ze zmíněného Umm al Fachmu. Také oba mrtví izraelští policisté byli Arabové, pocházeli z drúzské komunity, která má s izraelským státem velmi dobré vztahy.  

Jsou to dvě krajní polohy vnitroarabské izraelské debaty. Zatímco část arabské střední třídy se čím dál více poizraelšťuje, jiná část arabské komunity se radikalizuje, zejména pod vlivem takzvaného severního křídla Islámského hnutí, které se snaží co nejvíce zhoršit židovsko-arabské vztahy. Těchto pět smrtí je součástí boje o Chrámovou horu, ale i arabského váhání nad budoucností v Izraeli. 

Autor:  Jan Fingerland
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace