Jan Fingerland: Kerry na Blízkém východě aneb Tma na konci tunelu
Během většiny ozbrojených konfliktů platí dvě pravidla. Jedno říká, že první pokus o příměří selže a musí se čekat na další. A druhé pravidlo tvrdí, že boje ustanou, až alespoň jedna strana dosáhne vítězství nebo se zcela vyčerpá.
To platí i v okamžiku, kdy na Blízký východ přijel americký ministr zahraničí John Kerry, aby pomohl zprostředkovat příměří mezi Hamásem a Izraelem. (I když nemá na programu přímá jednání s představiteli Hamásu, ale pouze jeho palestinskými soupeři z Fatáhu.)
Jak se zdá, první neúspěšný pokus o příměří už mají bojující strany za sebou, protože před několika dny Hamás nepřijal egyptský návrh. Pravděpodobně totiž zatím dává přednost pokračování bojů.
A s tím souvisí druhý bod, totiž okamžik, kdy si alespoň jedna strana může nárokovat vítězství, nebo naopak se obávat totální prohry. A v tomto ohledu čas pro příměří zřejmě ještě nenastal.
Z hlediska Hamásu jde o existenční boj. Toto hnutí se dostalo v posledním roce do úzkých, když přišlo o velkou část svých zahraničních sponzorů a ochránců. Jeho důvěryhodnost v Gaze klesla stejně jako jeho schopnost udržet tam alespoň omezenou životní úroveň, o schopnosti vymanit Gazu z blokády ani nemluvě.
Hamás nyní riskuje totální vojenskou prohru, po které by ho mohli sesadit sami obyvatelé Gazy, kteří za snahu Hamásu o přežití zaplatili vysokou cenu. Dokonce i uzavření příměří by bylo přiznáním porážky. Ovšem v případě, že Hamás vytrvá, může mnohé získat. Například za ochotu uzavřít příměří dosáhnout propuštění svých vězňů a ukončení egyptsko-izraelské blokády.
Tím by Hamás značně prodloužil svou schopnost setrvat v Gaze díky obnovené prosperitě a navíc by mohl snáz obnovit své zásoby zbraní, a tedy svou odstrašující sílu. A nejen to, mohl by expandovat i na Západním břehu, kde – zatím – vládne Fatáh, s jehož výkony jsou tamní lidé nespokojeni.
To by bylo nesmírně nemilé Fatáhu, který si pamatuje své drsné vyhnání z Gazy bojovníky Hamásu v roce 2007. Neméně varovné by to bylo i pro Izrael, protože by to rakety a tunely ještě mnohem více přiblížilo k hustě obydlenému izraelskému území mezi Tel Avivem a Haifou.
Tím se dostáváme ke kalkulacím Izraele. Podstatné omezení leteckého provozu nad Tel Avivem ukazuje, v jak choulostivém postavení se ocitla země, která jinak Hamás vojensky stonásobně převyšuje, ale má jinou skladbu priorit. Pro jakéhokoli izraelského premiéra bude těžké ukončit vojenské tažení, aniž by nebezpečí tohoto druhu viditelně eliminoval.
Izraelci byli také nepříjemně překvapeni vzrůstem bojové schopnosti Hamásu, který evidentně převzal taktiku i know how od Hizballáhu, který byl pro změnu vycvičen íránskými experty. Neméně zaskočeni byli rozsahem tunelového systému, který vede z Gazy do Izraele.
Podle izraelských tvrzení Hamás vybudoval stovky tunelů, často se křížících nebo se různě větvících. To znamená, že ani po ukončení této války nebude Izrael zcela bezpečný, pokud nebude Hamás zcela zlikvidován, a to se zřejmě nestane. Případy přepadů uvnitř Izraele nebo únosy do pásma Gazy, jak tomu bylo v případě Gilada Šalita, by se naopak mohly dále množit.
Vratké postavení Izraele ukazuje nejasný osud vojáka, jehož tělo se po zásahu bojového vozidla v Gaze nenašlo a o němž Hamás tvrdí, že jej zajal. To by pro Izrael, citlivý na podobné případy, znamenalo velké oslabení, i když je pravděpodobné, že islamisté mají v rukou pouze mrtvé tělo.
Je možné, že Hamás, který se snaží válku navzdory svému oslabení prodloužit, kalkuluje právě s tím, že dříve nebo později nějaké zajatce získá. Nebo že se mu pomocí některého z tunelů podaří udělat uvnitř Izraele spektakulární útok, který mu umožní vydávat se za vítěze.
Hamás se zatím přímé konfrontaci vyhýbal a dával přednost používání zaminovaných objektů nebo individuálních útoků. Podle izraelského tisku posílá proti vojákům i třináctileté děti obalené výbušninami.
Vojenské struktury Hamásu proto zatím zůstávají relativně nedotčeny a civilní oběti na palestinské straně ve skutečnosti jsou jednou z hlavních zbraní proti Izraeli, stejně jako nečekaně velký počet mrtvých izraelských vojáků a dlouhodobá schopnost Hamásu udržet svými raketovými útoky miliony Izraelců v krytech.
Nejen John Kerry, ale velké množství lidí na obou stranách tedy vlastně čeká na velký úspěch nebo naopak velký neúspěch jedné ze stran, který protentokrát konflikt ukončí. Dokud bude v Gaze u moci Hamás, bude každé příměří jen čekáním na další pokus islamistů rozšířit svou moc pod záminkou boje za palestinská práva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
