Jan Fingerland: Kolik mírů potřebuje Jemen

Je to mnohem méně než v Sýrii, ale dost na to, aby se mohlo mluvit o katastrofě. Válka v Jemenu přitom prakticky už zmizela z běžného zpravodajství.

Na zahraniční stránky novin se konflikt v Jemenu dostane nanejvýš po zvláště krvavých útocích, jako byl ten pondělní. Sebevražedný atentátník v Adenu zavraždil až šedesát příslušníků jemenské armády. K akci se přihlásil Islámský stát.

Právě tento incident ukazuje, jak složitá situace na jihu Arabského poloostrova je. V případě adenského útoku šlo o konflikt sunnitských džihádistů s jemenským státem, nebo spíš zbytky jeho aparátu. Šlo o jeden z vůbec nejúspěšnějších atentátů, budeme-li jej měřit počtem zabitých lidí.

Přitom Islámský stát, o kterém se dnes mluví nejčastěji, není hlavním představitelem sunnitského extremismu v zemi. Tuto pochybnou čest má Al Káida na Arabském poloostrově, jedna z nejmocnějších odnoží původní Usámovy organizace. Právě jemenská Al Káida a její spolupracovníci v Saúdské Arábii jsou hlavní silou tohoto druhu džihádismu na celém poloostrově.

Zároveň platí, že když se hovoří o občanské válce v Jemenu, nemíní se tím obvykle konflikt Hádího vlády se sunnitskými extremisty, ale boj s Húthíi, správněji Revolučními výbory, tedy šíitskými separatisty, kteří už druhým rokem ovládají západní část jemenského území.

Několik jemenských válek

John Kerry během návštěvy v Saúdské Arábii navrhl obnovení rozhovorů|foto: ČTK/AP, Martial Trezzini,ČTK

Húthíové vedou boj s vládou už od roku 2004 a jsou dědici ještě mnohem starších separatistických snah, které deptají Jemen už po generace. Před pěti lety se připojili k tamní verzi Arabského jara, které se překlopilo v mocenský boj prezidenta Hádího s jeho předchůdcem Sálihem, což je další z lomů jemenského politického života.

Nakonec Húthíové předloni vyrazili na jihovýchod a obsadili metropoli Saná paradoxně právě s podporou exprezidenta Sáliha. Expanze šíitských sil, podporovaných pravděpodobně z Íránu, podnítila velkého souseda Jemenu na severní hranici, aby do války zasáhl na straně Hádího. Saúdská Arábie v čele „arabské koalice“ už druhým rokem masivně nasazuje zejména letectvo a právě její operace vedly k velké části obětí jemenské války, nebo spíše válek.

A to je další z mnoha rovin současné jemenské situace. Podobně jako Sýrie, je i Jemen náhradním bojištěm regionálních mocností, zejména Saúdské Arábie a Íránu. Teherán před několika dny znovu odmítl saúdská obvinění, podle kterých vojensky podporuje šíitské povstalce. Tato poslední vlna debat o íránském vlivu přichází poté, co John Kerry během své návštěvy Saúdské Arábie shlédl fotografie údajně dokazující íránské dodávky raket.

Mírové rozhovory, totiž ty mezi šíitskými povstalci a vládou před pár týdny po několikaměsíčním jednání selhaly. Kerry v sobotu během návštěvy v Saúdské Arábii navrhl obnovení rozhovorů a v neděli představitelé Húthíů vyjádřili ochotu znovu jednat, pokud jemenská vláda a její spojenci z arabské koalice zastaví útoky. Vymiňují si však právo se bránit útokům.

Kruh můžeme uzavřít tam, kde jsme začali, a to konstatováním, že pondělní extrémně krvavý útok na vojenskou základnu nesouvisí s povstáním Húthíů ani se saúdsko-íránským konfliktem, ale bojem sunnitského Islámského státu proti vládě podporované sunnitskou Saúdskou Arábií. Jemen tedy nepotřebuje mír jeden, ale hned několik.