Jan Fingerland: Korejská válka slov a gest

8. březen 2013

Pchjongjang vypověděl všechny dohody o neútočení s Jižní Koreou. Přerušil také takzvanou červenou linku, přímé telefonické spojení mezi oběma vládami a uzavřel rovněž jediný hraniční přechod mezi Severní a Jižní Koreou.

Tato dramatická gesta, vedle řady silných slov, například hrozby preventivním jaderným útokem na Ameriku, přivedla Korejský poloostrov blízko k válce. Velmi pravděpodobně se však žádná válka konat nebude.

Také ale nelze říci, že situace není vážná. Napětí narůstalo už od prosince, kdy Severní Korea provedla další zkoušku balistické rakety. Ta by pravděpodobně dokázala překonat několikatisícovou vzdálenost až k Aljašce, ale ne na americké území jižně od Kanady. V únoru pak KLDR provedla už třetí jadernou zkoušku. Již v lednu proto Rada bezpečnosti zpřísnila sankce proti Pchjongjangu a včera dokonce jednomyslně schválila rezoluci, která sankce dále zpřísňuje. Na dokumentu se navíc shodly Spojené státy s Čínou, jinak ochránkyní Pchjongjangu.

Postiženy budou finanční transakce Severní Koreje, účty a majetek řady tamních představitelů a také přísun materiálu, který je zapotřebí k sestrojení raket a nebo jaderných náloží. Za zmínku stojí, že se zhorší také přísun luxusního zboží do komunistické části Koreje. Prověření severokorejští turisté však už nyní vozí ze svých cest do ciziny velké množství přepychových výrobků – tedy zřejmě slouží jako jakási neformální zakázková služba.

Situace je nyní tedy vážná, ale ne kritická. Proč? Severní Korea má sice balistické střely s doletem více než šest tisíc kilometrů a jadernou bombu, ale není schopna je zkombinovat tak, aby jimi ohrozila Spojené státy. Riziko nyní nese nedaleké Japonsko, ale zejména sousední jižní Korea. Severní Korea reagovala s nevůlí nejen na rezoluci Rady bezpečnosti a novou dávku sankcí, ale také na dvoutýdenní vojenské cvičení, které Jihokorejci budou od 11. března pořádat spolu s Američany. Podle propagandy KLDR je to nácvik invaze. Tato cvičení se však pořádají desítky let, byť letos s mnohem větším podílem jihokorejského velení. Severní Korea přišla s oznámením o vlastním cvičení. Uzavřela své vody a očekává se také zkouška nových střel.

Jako obvykle Severní Korea na tlak zvnějšku odpovídá dramaticky a vzdorně. Všechny tyto kroky, včetně posledního vypovězení smlouvy o neútočení, přerušení krizového spojení se Soulem nebo uzavření přechodu v demilitarizované zóně, už tu v minulosti byly. Nebezpečí spočívá v tom, aby se tato hra nevymkla z rukou. Je to psychologická hra o prestiž, o zastrašovací sílu a o udržení vydíracího potenciálu – zatím totiž Severní Korea přežívala jen díky tomu, že získala pomoc přinejmenším od Číny, tedy země, která včera schválila protiseverokorejskou rezoluci. Američané se naopak snaží ukázat, že protitlak se Pchjongjangu nevyplatí.

Ze severní Koreje přišly ještě další dvě zprávy. Organizace Amnesty International zveřejnila zprávu, podle které Severokorejci dále rozšiřují systém trestných táborů. Ty prý – podle satelitních snímků – začínají splývat se svým širokým okolím, takže se nedá říci, kdo už je uvnitř a kdo vně. Režim, v němž teprve předloni převzal otěže Kim Čong-un, příslušník už třetí generace Kimů, tedy sevření neuvolňuje, ale spíše naopak. Kim tím možná konsoliduje svou moc, a nebo se podrobuje vojenské klice režimu.

Druhá zpráva se týká skutečnosti, že Kimova žena zřejmě porodila – oproti snímkům z konce roku výrazně zhubla. Pokud je potomek zdráv a je-li to chlapec, pak je na světě možná další Kim 4.0 – pokud se ovšem KLDR mezitím nezhroutí hospodářsky, vnitropoliticky nebo svým riskantním chováním nevyvolá válku, kterou by nemohla vyhrát.

Spustit audio